Devět příběhů Emila Bratršovského spojuje místo a čas. Odehrávají se v budoucnosti, kde přesný letopočet není ani tak podstatný. Důležité jsou reálie tohoto světa, který je rozdělen na dva tábory vysokou zdí. Na jedné straně panuje až neskutečný blahobyt, v němž se bezstarostní lidé zabývají nicotnostmi, druhá strana zdi je pak zničena sérií civilizačních válečných konfliktů a žije primitivní civilizace, která nejenže stagnuje, ale naopak se propadá ke stále větší primitivismu.
„Ten nápad vznikl před lety, kdy jsem se myšlenkou o zemi rozdělené na dva světy začal zabývat, tak nesouvisí atak s aktuálními diskusemi o stále větším rozevírání našeho světa na bohatou část a tu chudou. Každopádně, než jsem knihu napsal, tak trochu mě svět doběhl,“ říká Emil Bratršovský. Připouští však, že jej k napsání inspirovaly již zjevné civilizační rozdíly mezi euroamerickou civilizací a zbytkem rozvojového světa.
Jeho vize líčí civilizační rozkol v krajní poloze. Zeď, která rozděluje světy je pro běžného člověka nepřekonatelná. Překonat ji mohou pouze výzkumníci vysílaní z vyspělé části na druhou stranu. A to, co zde naleznou, je v mnoha ohledech překvapí.
Pětapadesátiletý žižkovský umělec Emil Bratršovský se vedle literatury věnuje také sochařství, nejvíce se však prosadil jako fotograf. Rodák z Rokycan vystudoval podle svých slov „úplně zbytečné školy,“ nějaký čas se živil elektrotechnik, než začal navštěvovat Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Krátce před revolucí v roce 1989 emigroval do Rakouska, po v roce 1990 se živil jako noční vrátný na dívčí koleji, osvětlovač a plavčík. Proslavil se především snímky v časopisu Reflex. Od druhé poloviny 90. let se proslavil především jako reklamní fotograf a portrétista známých osobností pro známé magazíny. Neopustil ale ani reportážní fotografii – vytvořil například cykly o pouličním divadle v Litvě, zdokumentoval horolezeckou výpravu v Uzbekistánu, squattery v Paříži i chudinské slumy v Keni. V současné době se nadále věnuje portrétu, ve volné tvorbě se zabývá fotografickým aktem a zároveň se věnuje sochařství. Psát začal v 2012, kdy mu vyšla prvotina „Nejasné představy o vraždě.“
„V literatuře mě baví většinou mezní situace, do nichž se mí hrdinové dostávají. Popsal bych to rčením, že pokud chtějí bozi člověka potrestat, sešlou na něj šílenství,“ říká Bratršovský.
Jeho třetí knihu mu pokřtí herečka Eva Holubová 18 listopadu v Praze.