„Dokončíme privatizaci bytů oprávněným nájemníkům ve zbývajících domech ve vlastnictví MČ Praha 3 podle schváleného harmonogramu a stávajících pravidel,“ píše se v koaliční dohodě TOP 09, STAN, Pirátů a Zelených na žižkovské radnici z listopadu 2018. Po roce z této věty ale neplatí už nic. Privatizační harmonogram se změnil již dávno a vedení starosty Ptáčka nyní porušilo i slib, že lidem nebude za pochodu měnit pravidla, za kterých budou byty kupovat. Aby dosáhly na slevu z tržní ceny, nově se v kupní smlouvě budou muset zavázat, že po dobu šesti let ode dne nabytí vlastnického práva k bytové jednotce nepřevedou vlastnické právo k jednotce na třetí osobu. Výjimku mají jen jejich rodinní příslušníci, novinka se také nevztahuje na zřízení bankovního zástavního práva pro hypotéku.
Radnice privatizační novinku, která lidem zamezí s bytem, jež si koupí, jakkoliv majetkově nakládat, odůvodnila transakcemi, kdy jsou byty následně prodávány spekulantům s realitami. „Zákaz zcizení je zaváděn v reakci na několik prokázaných případů spekulace s byty, kdy se obětí těchto „podnikatelských“ aktivit stali senioři,“ právě dlouhodobí občané,“ zdůvodnil návrh jeho předkladatel, místostarosta Tomáš Mikeska.
Městská část tak bude mít možnost uplatnit výhradu zpětné koupě a uzavřít s žadatelem smlouvu o zpětné koupi. V takovém případě by Městská část Praha 3 vrátila finanční prostředky ve výši uhrazené kupní ceny a kupující by vrátil Městské části jednotku v nezhoršeném stavu, bez dluhů a jakýchkoliv právních vad.
Nová pravidla ostře kritizuje především opoziční pravicová ODS, která hájí princip, že ve chvíli, kdy se nájemník stane majitelem, má plné právo se svým majetkem nakládat.
„Nabyvatelé bytů se tím stanou fakticky na šest let nevolníky radnice, přičemž spekulacím s byty to stejně nezabrání. Navíc se může část rodin tímto závazkem dostat do nesnází, když se jim třeba narodí více dětí a budou potřebovat situaci řešit prodejem bytu a koupí většího,“ protestuje lídr opoziční Koalice pro Prahu 3 Alexander Bellu.
Radnice tvrdí, že zavedením „majetkového nevolnictví“ zajistí, aby účelem privatizace bylo „zajištění trvalého bydlení jejích dlouhodobých občanů.“ Podle odborníků na realitní trh však může být efekt přesně opačný. „Nemůžete někoho nutit, aby byl obyvatelem vaší obce, když se chce přestěhovat jinam. Podle mne to povede jen k tomu, že lidé, kteří budou chtít odejít, místo aby byt prodali někomu, kdo bude chtít na Praze 3 bydlet, na šest let ho pronajmou, aby řešily nové bydlení. A samozřejmě budou chtít výnos z nájmu maximalizovat, takže řada z nich bude uvažovat o webových platformách na krátkodobé ubytování, jako je Airbnb. Klidně se tak může stát, že tam radnice místo komunity „dlouhodobých občanů“ bude mít noclehárnu turistů, která bude dále šponovat ceny nájmů v této lokalitě,“ vysvětluje realitní Matyáš Koutný.