.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Společnost Central Group developerského miliardáře Dušana Kunovského v těchto dnech zahájila demolici vysloužilé žižkovské stavby, která byla v době vzniku chloubou komunistického režimu. Telekomunikační stavba, svého času největší v celé střední Evropě, již dávno neplní své původní provozní nároky a má tak ustoupit projektu, který aktuálně pro developerskou společnost připravuje světoznámá česká architektka Eva Jiřičná.
Navenek zatím není nic vidět, protože dělníci aktuálně demolují stavební prvky v nitru stavby. Pak začnou budovu, která získala lidovou přezdívku Žižkovský Mordor, postupně rozebírat – první bude na řadě 96 metrů vysoká „Sauronova věž.“ Vše půjde ale pomalu a demolice potrvá až do října 2024. Důvodem je hojně zastoupený azbest, který vyžaduje speciální zacházení.
„Technologický postup například předpokládá odstraňování azbestu v podtlakových uzavřených kontrolovaných pásmech,“ vysvětlila výkonná ředitelka společnosti Central Group Michaela Tomášková.
Na místě, kde kdysi pod jednou střechou pracovalo dva a půl tisíce zaměstnanců telekomunikací, má podle společnosti Central Group vyrůst developerský projekt Centrum Nového Žižkova. Zahájení stavby se však bude odvíjet od harmonogramu stavebního řízení a také na dokončení změny územního plánu. Aktuální podobu projektu by měla Eva Jiřičná dokončit ještě letos.
Největší telekomunikační stavba kontinentu
Většina lidí dnes zná obří stavbu s věží, která je jednou z dominant Prahy 3, jako „Telekom.“ Její původní název zněl prozaicky Ústřední telekomunikační budova a její výstavba na svou dobu představovala naprosto ojedinělý stavebně-architektonický počin.
Na pozemku u křižovatky Olšanské a Jana Želivského rostla osm let od roku 1972, kdy dělníci začali hloubit její základy. Ukázku a pýchu normalizační architektury slavnostně otevřel přestřihnutím pásky v lednu 1980 komunistický premiér Lubomír Štrougal. Od té doby se stala její charakteristická radio-releová věž, vypínající se do stometrové výšky, dominantou oblasti a orientačním bodem pražského panorama.
Osmnáct pater bylo po zprovoznění naplněno na tu dobu a komunistické reálie špičkovou technikou. „Útébéčko“ (jak se stavbě podle její zkratky říkalo) bylo ve všech ohledech vlajkovou lodí normalizačního režimu, stavbou dekády, a tomu odpovídaly také investice. Budovba vyšla na tu dobu na neuvěřitelné dvě miliardy korun, což byla v reáliích stále více klopýtající socialistické ekonomiky mamutí investiční akce.
Do nové budovy se nastěhovaly stovky spojovatelek, které zajišťovaly telekomunikační provoz a také stovky techniků. Kabeláž byla budována tak, že poskytovala služby ješzě v minulých letech překotného vývoje informačních technologií a donedávna po ní k zákazníkům „proudil“ vysokorychlostní internet. Telekomunikační chlouba po dokončení nahradila dosluhující telekomunikační budovu na pomezí Žižkova a Vinohrad ve Fibichově ulici. S ní je ostatně propojena více než tři kilometry dlouhou podzemní chodbou.
V podzemí se pak nachází protiatomový kryt, který je propojen s podzemím pod vrchem sv. Kříže.
Ještě před slavnostním otevřením zkomplikoval stavbu požár, který nedokončenou budovu zachvátil v roce 1978 a oddálil tak její uvedení do provozu. Od toho uplynulo letos v lednu, kdy do obří stavby nastoupily demoliční čety, přesně 43 let.