Bylo jaro 2020 a světem se začala mohutně šířit vlna koronaviru z čínského Wu-Chanu. Země začaly zavírat hranice a přijímat plošná opatření, která přidusila řadu podnikatelů. Česko se potýkalo s kritickým nedostatkem pomůcek pro ochranu dýchacích cest a všichni proto začali vyrábět ochranné roušky podomácku. Šili je pro potřebné i zaměstnanci žižkovské radnice, kteří měli v té době méně práce, než zaměstnanci jiných úřadů. Informační systém Úřadu městské části Praha 3 totiž vyřadil z provozu hackerský útok a dlouhé týdny se jej nepodařilo obnovit. Situaci podle interních informací z radnice nepomohl ani fakt, že se místostarosta Štěpán Štrébl, který měl informatiku Prahy 3 na starosti, v práci příliš často nevyskytoval. Dnes již je zřejmé, čím byl tehdy zaměstnán – zatímco řada lidí, úředníků i politiků situaci vnímala jako celospolečenské riziko, kterému je třeba společně čelit, místostarosta Štrébl pandemii pochopil jako obchodní příležitost pro svou nepříliš úspěšnou karlovarskou firmu.
Mezi prvními veřejnými odběrateli Štréblova byznysu na dovoz roušek a respirátorů z komunistické Číny byla pražská městská policie, jejímž vrchním velitelem je pražský primátor a Štréblův stranický kolega Zdeněk Hřib. Následovaly další instituce, včetně krajů, v nichž se na vládě podílejí straničtí kolegové žižkovského místostarosty. Během necelého roku firma bez zaměstnanců, která „točila“ před vstupem svého majitele do politiky maximálně statisíce korun ročně, inkasovala z kapes daňových poplatníků souhrnnou částku, která bohatě přesahuje 100 milionů korun.
Čínský importér s tibetskou vlajkou a hongkongským disidentem
Na přelomu roku na kauzu upozornily Žižkovské listy, v minulých dnech se bobtnajícímu čínskému byznysu žižkovského politika začaly věnovat také celostátní média. Mezi prvními zpravodajský portál Seznam Zprávy.
Informace vedle důvodného podezření, že je politik Štrébl se svými koronavirovými kšefty minimálně v morálním podezření ze střetu zájmů, vyvolaly mimořádný ohlas v Praze 3 na sociálních sítích. Diskutující především pobouřilo pokrytectví, s nímž pirátský místostarosta 10. března s kolegy z radnice pózoval na fotografii s tibetskou vlajkou, kterou žižkovská radnice vyvěšuje na budově radnice v Den pro Tibet již od 90. let.
Štrébl se hájí tím, že je čínské zboží levnější, i když by prý rád prodával roušky, respirátory nebo rukavice od českých výrobců. Jeho „argument-neargument“ je o to pikantnější, že to byl právě Štrébl, kdo v srpnu 2020 (Kdy už mimochodem naplno rozjížděl svůj byznys postavený na dovozu respirátorů s čínskou komunistickou hvězdou) veřejně kritizoval nevýhodnou obchodní bilanci s Čínou, v níž import čínského zboží několikanásobně převyšuje český export do této země.
„Z ekonomických vztahů s ČR profituje pouze Čína. Vývoz do Číny vůči dovozu z Číny dosahuje poměru 1:10 a obchodní deficit ČR se stále zvyšuje. I v případě USA, které s Čínou kvůli nevýhodným vzájemným vztahům vedou obchodní válku, je tento poměr pouze 1:3,” peskoval tehdy Štrébl českou zahraniční politiku jako místostarosta, který má na radnici na starost zahraniční vztahy.
Poté, co se jeho podnikání začala věnovat média, začal Štrébl tvrdit, že jeho půl roku stará kritika byla špatně pochopena. „Nemám žádný problém dělat s Čínou byznys. Čínské zboží kupujeme a používáme denně všichni. Náš kritický postoj přece nepředpokládá, že úplně přerušíme obchodní styky. Zpětně viděno uznávám, že to takto nemuselo být lidmi pochopeno,“ tvrdí dnes.