Proč jste se rozhodl kandidovat? A proč jste si pro vstup do politiky vybral Senát?
Kandidatura do Senátu pro mě představovala celkem přirozený krok, jak přispět k řešení dlouhodobých výzev, kterým naše společnost čelí a které nejsou nikterak nové. Senát má jedinečnou roli v českém ústavním systému, především jako „pojistka“ proti extrémním politickým výkyvům. Vnímám ho jako stabilizační prvek, a to zejména v dnešní době. Personální složení Senátu je takové, že zajišťuje vidění a chápání problémů naší společnosti v jejich komplexitě. Jako senátor – součást tohoto 81 členného shromáždění, mám možnost spolupracovat na zásadních otázkách zákonodárství a obraně demokratických hodnot, což je nejen pro mě klíčové.
Vstoupit do politiky prostřednictvím Senátu mi tak – věřím - umožní dále pracovat na tématech, kterým se dlouhodobě a systematicky věnuji. Mám na mysli zejména udržitelnost (viz putovní výstava Udržitelnost a civilizace), role vody a vodního hospodářství (mezinárodní projekt Voda a civilizace) nebo významu dostupnost energií a kvality technologií pro naše zvládání růstu a výzev.
Mimoto jsem díky své celoživotní práci v oblasti srovnávacího studia civilizací získal dostatek zkušeností, které mi pomáhají nahlížet na aktuální problémy a výzvy z jiné perspektivy. Jsme proto rád, že jsem tímto voliče oslovil a získal jejich důvěru.
V druhém kole jste „útočil z druhého místa“ na obhájce senátního křesla Marka Hilšera. I když Vám před druhým kolem vyjádřila podporu třetí na pásce, profesorka Eva Zažímalová, kandidující za ODS, čekal jste nakonec poměrně jasné vítězství?
Upřímně, výsledek volby nelze nikdy považovat za předem daný, zejména v případě, kdy kandidujete v takto významném a těžkém volebním obvodu. Podpora paní Zažímalové pro mě byla velmi cenná a rozhodně mi ke konečnému vítězství pomohla. Nečekal jsem ale automaticky, že by tím bylo zaručeno vítězství. Naopak jsme se jako celý tým ještě více v tom posledním týmu snažili v rámci kontaktní kampaně oslovit více voličů.
Volební kampaň je vždy dynamická a výsledky mohou být těžko předvídatelné. Přesvědčivé vítězství mě potěšilo a ukázalo, že voliči ocenili můj program a záměr přinést do Senátu za volební obvod 26 jiné, objektivnější vnímání světa.
Kampaň provázely útoky pana Hilšera na Vás, které se týkaly Vašeho údajného napojení na Andreje Babiše přes jeho think-tank nebo na Daniela Křetínského přes Michala Půra. Čekal jste takový průběh kampaně?
Politická kampaň bývá bohužel občas ostrá a osobní a já měl možnost to zažít na vlastní kůži. Od samotného počátku jsme ale nechtěli vest negativní kampaň, takže jsme se zaměřili na věcnou a pozitivní komunikaci mých témat a diskusi založenou na faktech. Jsem velice rád, že nám voliči dali za pravdu. Bylo pro mě zklamáním, že se většina útoků zaměřovala na nepodložené spekulace a lži, namísto věcných otázek a programových návrhů. Ve své kampani jsem mnohokrát říkal, že naše společnost potřebuje spojovat, nikoliv rozdělovat. Že naše politická kultura potřebuje regeneraci. Když odhlédnu od náročných a vypjatých týdnů této kampaně, jsem si jistý, že se v mnoha věcech s kandidáty z 1. a 2. kola shodneme. Mj. v podpoře Ukrajiny v boji proti ruské agresi, v podpoře demokratických hodnot, v našem nezpochybnitelném členství v EU a NATO. Upřímně přeji Marku Hilšerovi hodně štěstí v profesním i osobním životě.
Co se Vám vybaví jako první, když se řekne Žižkov? Jaký k tomu místu máte vztah? Jak jej znáte?
Když se řekne Žižkov, tak mi v prvním okamžiku naběhnou má studentská léta a mnohé podvečery U Vystřelenýho oka. Představím si pestrou, živou a historicky velmi významnou část Prahy. Žižkov pro mě symbolizuje tradiční čtvrť, která si uchovává své jedinečné kouzlo historie a starých časů, ale zároveň se neuvěřitelně rozvíjí a modernizuje. Mám k této části Prahy krásný vztah i díky kontaktní kampani, kdy jsem měl možnost s místními dlouho diskutovat o nejrůznějších tématech. Díky současnému vedení Radnice Prahy 3 se mi podařilo nahlédnout řadu složitých otázek, kterými Žižkov žije. Bylo a bude skvělé setkávat se s politiky, kteří se Žižkovem skutečně žijí a dýchají ho.
Senát má v českém ústavním systému funkci „pojistky“ proti extrémním politickým výkyvům. Nicméně senátoři často také fungují jako ambasadoři svých obvodů ve „velké politice.“ Máte nějakou „komunální agendu,“ kterou byste chtěl prosazovat?
Ústava jasně říká, co senátor může a co ne. Proto bych chtěl fungovat jako jakýsi „most“ mezi volebním obvodem č. 26 a Senátem. Velmi často místní problémy odrážejí nebo jsou důsledkem celospolečenského problému. Proto nevidím mezi Žižkovem a Senátem propastný rozdíl, ale naopak dva poměrně těsně propojené světy. Mám několik konkrétních oblastí, kterým se chci věnovat. Především bych rád podpořil další rozvoj základního a středního školství, které je pilířem pro výchovu budoucích občanů naší společnosti. Zásadní je i pracovat na dostupnějším bydlení, veřejným prostorům a s tím související občanské vybavenosti. Vím, že to je velké téma pro obyvatele Prahy 3 i díky vlakovému nádraží. Dalším klíčovým bodem je infrastruktura a služby, které přispívají k lepší kvalitě života. Chci se soustředit na to, aby občané měli přístup k dostupné veřejné dopravě, školám, zdravotním službám a další infrastruktuře na rozumnou vzdálenost. Ostatně, chytré město/městská část se pozná mmj. i podle toho jak rychle a hladce dokáže přemísťovat informace, komodity i lidi.
Vzdělávání a vzdělanost jste definoval jako jedno ze svých hlavních témat. Vaše soupeřka Eva Zažímalová hovořila o využití kulturní památky Nákladové nádraží Žižkov pro vzdělávací instituce. Máte nějaký reálný plán pro Prahu 3 v tomto ohledu?
Hned na začátku je třeba říci, že nejde o můj plán. Tak by to ani z mé pozice nemohlo být. Nákladové nádraží Žižkov je jedinečné místo s obrovským potenciálem. Věřím, že bude sloužit jako multifunkční prostor kombinující synergii vzdělávacích institucí, kulturních aktivity i prostor pro komunitní projekty – ostatně s tím se i v současném plánu počítá a radní na Praze 3 na tomto poli mnohé vykonali. Podobné prostory jako toto bývalé nádraží jsou symbolem minulosti, ale i významným prostředkem udržování historické paměti a identity obyvatel. Vedle toho ale představují smysluplné využití pro současné i budoucí generace. Spolupráce s univerzitami, vzdělávacími institucemi a také neziskovými organizacemi a místními spolky je jednou z cest, jak taková místa oživovat a kterou budu všemi silami podporovat.
V jednom rozhovoru jste zmínil tlak na developery, aby vzdělávací instituce byly součástí jejich investic. Máte nějaký konkrétní projekt v Praze 3, kde byste chtěl tlačit na investory?
Vzdělávání a urbanismus by měly jít ruku v ruce. Nové developerské projekty by neměly přinášet pouze byty, ale také infrastrukturu pro vzdělávání a další veřejné služby. Věřím, že rozvoj Prahy 3 by měl zahrnovat školky, školy, veřejné prostory a další zařízení, která jsou klíčová pro rodiny. Tlak na developery by měl vést k tomu, že budou více investovat do těchto oblastí. Jsem připraven pomáhat v jednáních s investory a městem, abychom takové projekty začlenili do všech velkých rozvojových plánů. Krásným příkladem může být právě aktivity, které nyní probíhají v rámci brownfieldu Nákladového nádraží. Moc nám zde chybí ambice investorů být novodobým Baťou.
Do Senátu jste kandidoval jako nezávislý za koalici Starostové a TOP 09. Uvažujete o vstupu do jednoho z těchto uskupení?
Plánuji zůstat nezávislým senátorem. Již několikrát jsem deklaroval, že do žádné strany ani hnutí nevstupuji ani to nemám v plánu. Nicméně zásadní podpory STAN a TOP 09 si velice vážím a plánuji spolupracovat se zástupci všech demokratických stran. To je ostatně další přirozená vlastnost Senátu – stranickost zde ustupuje společným vizím a budování státu. Jednou větou - chci hledat synergie pro naši společnou budoucnost, a to včetně Žižkova.