Když v loňském roce radnice neprodloužila smlouvu s dlouholetým provozovatelem farmářských trhů na Praze 3, spolkem Archetyp a po ostře medializovaných obchodních sporech kolem výběru nového provozovatele se tehdejší místostarosta pro kulturu Alexander Bellu (ODS) rozhodl organizací pověřit obecní společnost, bylo to dobré rozhodnutí. Model, kdy Jiřák provozuje žižkovská radnice bez najatého komerčního producenta, dnes hájí většina politických lídrů v Praze 3.
„Trhy na Jiřáku fungují velmi dobře, i od občanů na ně mám dobré reference. Ale neměli bychom být nikdy spokojení se současným stavem, vždy je prostor ke zlepšení, a proto plánujeme trhy i sortiment do budoucna více rozšířit,“ říká autor změny, starosta Alexander Bellu (ODS).
„Správcem prostoru pro akce by měla být obecní organizace, zajišťující za úplatu stavbu stánků, dopravní obsluhu, bezpečnost, odběr energie, čistotu,“ říká třeba lídr komunistů Pavel Ambrož.
„Na trhy rád a pravidelně chodím, jsem se správou radnicí spokojený,“ souhlasí lídr sociálních demokratů Robert Grill.
O možné změně opatrně hovoří jen TOP 09. „Zdejší farmářské trhy patří k nejlepším v celé Praze. Takže z hlediska kvality spokojený jsem a trhům dokonce přisuzuji oživení celého okolí. Je však třeba vyhodnotit, na kolik je efektivní, aby trhy pořádala obecní akciovka,“ tvrdí topkařský kandidát na starostu Jiří Ptáček. Naopak s pořádáním pod křídly radnice už nemá problém jeden z hlavních kritiků tehdejší změny – Strana zelených. „Pokud se prokáže, že je provozování trhů přímo městskou akciovkou ekonomicky efektivní, není důvod provozovatele měnit,“ připouští zelený lídr Ondřej Rut.
Všichni se však shodují na tom, že je třeba změna okolí trhů. „ Popraskané a děravé chodníky, zdevastovaná tráva, lavičky, kde si zadřete třísku či nezalité stromy, z nichž vám padá listí do kafe,“ kritizuje lídr ANO Pertr Venhoda, který chce prosadit rozšíření trhů i do dalších částí na trojce.
Tržiště provozuje obecní akciová společnost Správa zbytkového majetku na základě smlouvy s městskou částí na dobu neurčitou. Veškeré provozní náklady ponese na základě schválené smlouvy společnost, což je podle radnice výhodné oproti předchozímu stavu, kdy trhy pořádal soukromník a kdy městská část platila například energie či opravy stánků. SZM má nárok na takzvaný přiměřený zisk, tedy roční výnos z pronájmu stánků vynásobený koeficientem 0,0316. Zisk překračující takto vypočítanou hodnotu půjde městské části a případnou ztrátu uhradí provozovatel.
Podmínky také stanovují maximální cenu za pronájem stánků ve výši 1000 korun na stánek a den, což má zaručit „vyloučení motivu maximalizace zisku“ ze strany provozovatele a přijatelné ceny nabízeného zboží.