Úvodní strana

Úvodní "rozesmátá" fotografie z roku 2013 zachycuje žižkovskou starostku Vladislavu Hujovou s jejím tehdejším spojencem Matějem Stropnickým. Dnes už se na ní nesměje nikdo, dokonce ani v její mateřské straně TOP 09. Naopak se jí snaží zbavit. K poznání, že jde o nehoršího polistopadového starostu v čele žižkovské radnice dospěli někteří dříve, někteří později. Dospěli k němu však téměř všichni a proto se zdá, že jsou její dny sečteny.  

 

Skandály, odklánění peněz a o polovinu dražší byty v privatizaci

Co vlastně za touto ženou v třetí městské části tedy zůstalo? Trapné skandály s opulentními hostinami v předražených restauracích na účet daňových poplatníků, či zupáckým buzerováním pouličních zahradníků. Podivně promlčený střet zájmů při odklánění veřejných peněz do vlastní neziskovky, který by každého jiného komunálního politika dávno stál kariéru. Série zpackaných projektů, skandální plán na vybetonování zelených ploch na náměstí Jiřího z Poděbrad, do kterého mělo zahučet bratru 100 milionů korun. A k tomu městský holding v rozkladu a konec privatizace obecních bytů v nedohlednu. Ta by byla dokončena téměř s jistotou v roce 2016, nebýt jejího nástupu k moci. Místo toho velká část obecních nájemců stále platí měsíc, co měsíc nemalý nájem a ceny, za které budou privatizovat stoupají a stoupají. Privatizační ceny se totiž podle zákona musejí odvíjet od aktuálních tržních cen, které za ty zbytečně promarněné dva roky v metropoli stouply o polovinu.

A pozitiva? No safra… Víte někdo o něčem?

 

Z ulice rovnýma nohama do čela radnice

Vladimíra Hujová na začátku politické kariéry představovala přesně to, co nové, revoluční projekty produkují. „Rychlokvašeného politika,“ který k funkci přišel bez práce. Bez toho, aby prošel sítem zatěžkávacích zkoušek.

Hujová do nejvyšší funkce na radnici „naskočila“ rovnýma nohama přímo z ulice. Bez jakékoliv námahy, bez práce, která by otestovala její schopnosti, bez budování politické kariéry, jí do funkce se zlatým starostovským řetězem vynesla tehdy populární „knížecí“ značka TOP 09.  Byla to taková Adriana Krnáčová Žižkova… I když, ta za sebou měla kariéru v neziskovce Transparency International. To Hujová je žena bez jakéhokoliv výraznějšího podpisu v předstarostovské éře.

Bilancovat její dvě volební období na „trojce,“ je však trapnější, než vládnutí primátorky Krnáčové v Praze. Po pravdě a bez okolků – šlo o promarněný čas, v němž šlo v žižkovské komunální politice o jediné – jak udržet zlatý starostovský řetěz pro paní Hujovou. Jestliže celá Praha s primátorkou Krnáčovou „prošvihla“ čtyři roky, v třetí městské části se nic nikam nepohnulo osm let. A téměř vše, co v žižkovském komunále stálo za něco před jejím příchodem, tato dáma rozvrtala, zničila, nebo alespoň zkomplikovala.

Privatizace obecních bytů, která před příchodem Hujové spěla do finále s datem 2016,  se zadrhla a není dokončená dodnes. Radnici, ale především občany, kteří na privatizaci čekají, to stálo neuvěřitelné množství peněz.  TOP 09 se svou starostkou v čele navíc rozvrtala a zničila holding obecních firem tak, že se z její transformace dodnes nevzpamatoval. V nenávratnu jsou projekty na rozšíření parkovacích kapacit. O nákladovém nádraží, parkování, revitalizaci veřejného prostoru ani nemluvě.

 

Střet zájmů a nejdražší fotbalový trávník mna světě

Zato v politických kuloárech se děly věci. Do funkce v roce 2010 vstoupila starostka Hujová s podporou pravicové koalice TOP 09 s ODS, když se o dva roky později zjistilo, že žižkovská starostka „odklání“ peníze z radniční pokladny do vlastní „neziskovky,“ aniž by nahlásila střet zájmů, byl z toho průšvih, proti kterému se vymezil nejen její koaliční partner, ale hlavně  i podstatná část jejích spolustraníků. Aby si Hujová udržela funkci, vyloučila své vnitrostranické kritiky, poslala své partnery do opozičních lavic a spojila se s opozicí. Žena, která dnes předsedovi TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi vyčítá údajný odklon této strany od konzervativních hodnot kvůli spojení se starosty, tehdy rozštěpila vlastní stranickou buňku a spojila se s  ČSSD a radikálním levičákem Matějem Stropnickým.

Účet za tohle nesourodé spojení a starostovský flek pro Hujovou byl splatný ihned. A z kapes daňových poplatníků. Socialisti měli dlouhodobě úzké personální vazby na slavný žižkovský fotbalový klub Viktoria Žižkov, který aktuálně dlužil městské části miliony, které nesplácel. A Hujové vedení předvedlo v dané situaci neuvěřitelnou věc. Místo vymáhání dluhu prosadilo předražený odkup fotbalového stadionu za desítky a desítky milionů. Nejdříve se daňoví poplatníci stali hrdými majiteli zařízení na vyhřívání trávníku za dvojnásobek pořizovací hodnoty a pak i dalšího majetku. Místo, aby fotbalový boss Luděk Vinš platil své dluhy, miliony z veřejné kasy putovaly na jeho účty.

Pohádka o záchraně slavného klubu se pak definitivně rozplynula poté, co fotbalový boss Vinš zmizel i s inkasovanými penězi a zadluženou Viktorku nechal na holičkách. Ta se ze „záchrany“ Hujovou vzpamatovává dodnes, zatímco městská část vlastní stadion, se kterým si dost dobře neví rady…

 

Starostkou proti vůli voličů a betonový Jiřák

A to je asi tak jediné podstatné, co Hujové koalice se socialisty a Matějem Stropnickým stihla v minulém volebním období „zařídit.“ A když ji pak Stropnického koaliční formace Žižkov (nejen) sobě v podzimních komunálních volbách v roce 2015 předstihla, neváhala Hujová ani okamžik a poskládala širokou koalici proti svému dosavadnímu partnerovi, aby si udržela zlatý řetěz i nadále. Stala se tak v novodobé historii prvním starostou Prahy 3, která si kolem krku pověsila řetěz i po prohraných po prohraných volbách.

Konec příběhu  už zná skoro každý. Po sérii skandálů od porušení zákona o střetu zájmů, přes opulentní „desetitisícové“ obědy na účet daňových poplatníků, trapné estrády za miliony na podporu jejího PR, přes průšvihy v hospodaření městských společností a stamilionové plány na „vybetonování“ náměstí Jiřího z Poděbrad (projekt naštěstí definitivně ve finální fázi zastavilo zastupitelstvo), se starostka obula do pouličních zahradníků z hnutí Street Gardening, kteří v osm let těžce zkoušené městské části sázejí květiny. To už bylo moc i pro její nejbližší spolustraníky, kteří se od jejího názoru distancovali.

 

Příběh „škodičky?“

A tak se starostka distancovala od nich. Vystoupila z TOP 09, a tedy i z koalice. Ten, kdo má tendenci jí její rozhořčení nad politickým směřováním vlastní strany věřit, by si měl povšimnout, že Hujová ve svém idealistickém vzdoru zapomněla jaksi odevzdat ten již zmiňovaný zlatý starostovský řetěz. I přes spekulace o jejích politických přestupech zatím vše nasvědčuje tomu, že „zbytečná starostka“ z komunálních vod na Žižkově odchází nadobro.

Z kuloárů žižkovské radnice je všeobecně známo, že starostka Hujová nebyla za zdmi svého úřadu oblíbeným šéfem. Historky o jejím hysterickém vřeštění na úředníky i kolegy z Havlíčkova náměstí proudí v pravidelných intervalech. Existují svědectví, že i mezi radními několikrát použila větu, kterou byste u politiků asi nečekali. „Já ráda škodím,“ prohlásila prý opakovaně před kolegy na rtadě i mimo ni. To je doznání, které dává řadě jejích kroků smysl.

Smysl, který kdyby byl obecně znám, tak si Praha 3 třeba mohla ušetřit spousty promarněného času a problémů.

I tak, když se podíváte na uplynulých osm let, dojde vám, co to bylo za průšvih. V novodobé historii Žižkova byli silnější i slabší starostové. Vladislava Hujová však je bezkonkurenčně nejhorší z nich. A to je v konkurenci třeba se nejznámějším žižkovským politickým turistou Tomášem Mikeskou opravdu co říct…

V plejádě „žižkovských vůdců“ vyniká starostka Hujová nade všechny snad jen v jediném ohledu - ještě nikdo se toho zlatého starostovského řetězu nedržel tak křečovitě jako ona…