.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Na diskusním fóru Pirátů se v této souvislosti Štrébl netajil rozčarováním nad svým okolím, úředníky, kolegy v politice i svými voliči. „Nevylučuji, že se do Čech jednou třeba vrátíme a do politiky ještě zasáhnu, ale v tuto chvíli cítím, že v Česku neexistuje poptávka po řešeních, která nabízím,“ pateticky zdůraznil pirátský politik po třech letech ve funkci. „Vnímám také, že si nějaký čas chci celkově od politiky odpočinout. Ty tři roky byly opravdu náročné,“ posteskl si Štrébl, který do placené funkce vstoupil rovnou „z ulice,“ a nedokončí tak ani své první volební období.
Jednou nohou v USA už dávno
Štréblova rezignace podle kuloárních informací nikoho příliš nepřekvapila, na radnici se práci podle svědků věnoval čím dál méně, většinu léta strávil s rodinou právě v USA, přičemž si jako placený funkcionář městské části s plným úvazkem na radnici opominul na tento čas vybrat dovolenou.
Odborník na IT a měsíční výpadek systémů na radnici
Štrébl se do funkce na žižkovské radnici dostal poté, co byl vedením Pirátské strany dosazen do čela kandidátky těsně před komunálními volbami v roce 2018. Místní organizaci strany totiž v té době rozložil vnitřní konflikt. Ještě nedlouho před volbami do zastupitelstva tak měl budoucí žižkovský komunální politik adresu trvalého bydliště v Karlových Varech, odkud pochází. Vedle několika konfliktů ohledně školské koncepce provázené vyhazovy úředníků na sebe upozornil na jaře 2019, kdy radnici fakticky paralyzoval hackerský útok na jeho informační systémy. Informační technologie měl tehdy v gesci mladý pirátský politik. Ten však, místo aby řídil obnovu systému, většinu času trávil mimo radnici, a tak se výpadek protáhl na měsíc.
Pandemie jako šance zbohatnout
Krátce nato se začaly ve státním registru smluv objevovat možné důvody jeho nepřítomnosti. Šlo o smlouvy, které jeho karlovarská firma uzavírala na dodávky respirátorů a roušek se státními úřady a samosprávou. Bylo několik týdnů po nástupu pandemie COVID-19 a zatímco jiní politici řešili krizovou situaci, úřednice na žižkovské radnici šily roušky pro ohrožené seniory, Štěpán Štrébl smrtící virus pochopil jako mimořádnou podnikatelskou příležitost, a začal ve velkém skupovat roušky a respirátory, které následně prodával státu a dalším veřejným institucím v režimu krizového stavu. Mezi jeho zákazníky patřily mimo jiné instituce pod politickým vlivem pirátů – hlavní město Praha v čele se Zdeňkem Hřibem a kraje, kde byly Piráti v koalicích. Mezi dodavateli, kteří jeho rouškový překupnický byznys zásobovali, pak patřily především polostátní fabriky z komunistické Čínské lidové republiky, jejíž expanzivní ekonomickou politiku pirát Štrébl oficiálně pranýřoval. Celkem za tyto dodávky do jeho firmy podle databáze Hlídač státu přiteklo z kapes daňových poplatníků 245 milionů korun.
Štréblův „pornografický“ Mariánský sloup
Po vypuknutí aféry v médiích Štrébl firmu prodal, přišel nicméně v jejím důsledku o šanci na kandidaturu do Poslanecké sněmovny. Zviditelnil se ještě sporem s koaličními partnery Pirátů na magistrátu, když o obnoveném Mariánském sloupu na Staroměstském náměstí prohlásil, že je to „hnusný fejk,“ který by se měl strhnout. Na výzvu k omluvě zastupitele Jana Wolfa ze Spojených sil pro Prahu reagoval dalším rozšířením svého návrhu: „Případně, jak na něm (Mariánském sloupu – pozn. redakce) jsou ty sokly, které jsou ještě volné, tak bychom je mohli osadit akty souložících dvojic, abychom podpořili rodinnou politiku.“
Plány na robotizaci radnice
V září pak Štěpán Štrébl přišel s plánem, že během nejbližších pěti let povyhazuje třetinu úředníků na žižkovské radnici a nahradí je roboty. „Není to žádný výstřel do prázdna. Úřednická činnost je ze své podstaty algoritmická. Robot neřeší svátky, víkendy nebo pracovní dobu. Může dělat 24/7. Nečte zprávy na Novinkách, když se nudí, nepije kávu, nekouří, nebere si pauzy na oběd a nikoho nepomlouvá,“ vyčítal tehdy samá pozitiva Štrébl.
Pět let se však v životě přelétavého „tč. místostarosty“, zmítaného ambiciózností, ukázalo jako moc dlouhá doba. Uběhly tři měsíce, v nichž jeho strana stihla propadnout voličským sítem v parlamentních volbách, a Štrébl oznamuje svůj odchod z politiky a líčí své úspěchy, převážně virtuálního charakteru. „Dospěl jsem nyní k závěru, že do konce volebního období už nemám Praze 3 ani místnímu sdružení co dát. Můj úkol je hotov,“ dodal politik.
„Hledám stabilitu, prosperitu a nové výzvy, tak nashle voliči!“
Mezi své úspěch v líčení na pirátském internetovém fóru zařadil Štrébl také konsolidaci této strany v Praze 3. „Zanechávám za sebou místní sdružení v nejlepším stavu, v jakém kdy bylo. Věřím, že jsem jej vždy srdnatě a důstojně reprezentoval. Panuje mezi námi vesměs přátelská atmosféra spolupráce, což je k nezaplacení, a doufám, že to tak do budoucna zůstane. Kdo si vzpomínáte na situaci před minulými volbami a během uplynulých let a na to, čím jsme si prošli, vnímáte jistě ten rozdíl,“ popisuje Štrébl. Jeho spolustraníci však asi vnímají rozdíly jinak, soudě podle reakcí.
„Abych řekla pravdu, Štěpáne, tak tohle zrovna nepovažuju za Tvůj úspěch. Spíš mám tak nějak pocit, že v místním sdružení je pokrok navzdory tomu, že ses k němu vždy choval poměrně dost macešsky. To bych si mezi úspěchy nedávala. Abych řekla pravdu, spíš mě to pěkně nadzvedlo ze židle,“ odpověděla mu Pirátka Bohdana Holá.
„Mám mladou rodinu, hledám stabilitu, prosperitu, ale také smysluplné nové výzvy a životní zkušenosti,“ líčí dál pirátský místostarosta důvody, kvůli kterým odvolává slib, jenž dal svým voličům – že bude čtyři roky hájit jejich zájmy. S odchodem přijde o solidní plat, který mu běžel na radnici, ať už řešil svůj rouškový byznys nebo trávil léto s rodinou v USA. On to vidí jinak: „Za dobu mého působení jsem si na sebe také vydělal. Našel jsem efektivity v hodnotě zhruba 5,3 milionu korun ročně. Šlo by udělat ještě víc, ale člověk naráží na limity dané politicko-byrokratickou realitou. Nastal čas se posunout dál a čas i životní energii věnovat jiným věcem než jen veřejnému blahu.“
I na tyto své argumenty našel končící pirátský místostarosta odpověď mezi vlastními spolustraníky. „Když myslíš…,“ odpověděl mu lakonicky stranický kolega Jiří Janečka ze středních Čech.
Vše tak nasvědčuje tomu, že se to na ruzyňském terminálu při Štréblově odletu za novými výzvami v USA nebude příliš hemžit ani vděčnými voliči, ale ani zdrcenými spolustraníky s mávátky…