.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Uplynul rok a něco Štréblova angažmá v politice a z čínského Wu-chanu přišla v podobě viru krize, která už přes rok zaměstnává politiky po celém světě a na všech úrovních – od premiérů, přes hejtmany až po komunální radní. Říká se, že krize ukáže, co v člověku skutečně je. V politice to neukáže vždy a u všech. Někteří, jako český premiér Babiš, se projevili minimálně jako nemehla, někteří, jako třeba někteří hejtmani, naopak jak schopní krizoví manažeři. Další překvapili jako empatičtí lidé, kteří umí v těžkých časech myslet na své voliče.
A Štrébl? U toho dnes už víme, jakým směrem se jeho myšlenky ubíraly, když viděl, jak úředníci i občané spolu začali šít roušky pro lidi, kteří je potřebovali, a které byly na jaře nedostatkovým zbožím. Zavětřil byznys a vrhnul se na dovoz ochranných pomůcek, které začal prodávat státu. Ve velkém je se svojí firmou začal importovat z Číny, kterou před tím kvůli politickým bodům kritizovali horem dolem. Přímo z fabrik, které spoluvlastní tamní komunistický režim. A ve velkém je se ziskem přeprodával státu, krajům a dalším veřejným institucím.
Měl krizi pomáhat řešit, místo toho řešil, jak na ní vydělat. Žižkovská radnice v té době čelila hackerskému útoku, který uprostřed lockdownu vyřadil z provozu informační systémy obce. Systémy, které měl ve své gesci právě jako místostarosta. Jejich „nahození trvalo „měsíc“ a z kuloárů radnice zaznívali hlasy, že politický šéf informatiky na radnici při řešení problémů vidět moc nebyl. Bylo to v době, kdy Štrébl rozjížděl svůj „covidový“ byznys.
Dnes, když se na jeho hlavu snesla kritika, pirátský místostarosta vykřikuje, že vše je „křišťálově čisté.“ Jeho čínské roušky a respirátory prý naopak pomohly státu ušetřit spousty peněz a my bychom mu měli poděkovat. „Není zač,“ napsal v diskusi o svém průšvihu kritikům na sociálních sítích provokativně.
No, není to čisté, a o křišťálu nemůže být ani řeči. Štréblova firma mimo jiné totiž dodávala roušky Hlavnímu městu Praha, které řídí jeho stranický kolega Zdeněk Hřib, dodávala respirátory Jihočeskému kraji, kde Piráti sedí ve vedení. A také organizaci, kterou řídí krajská koalice za účasti jeho stranických kolegů v královéhradeckém kraji. Přesto se tváří, že bychom mu za kupčení s čínskými respirátory, které kasíruje z našich daní, měli ještě děkovat. Totální chucpe – vedle základních principů politické kultury, si udělal „dobrýden“ i z etických kodexů vlastní strany, která takové chování u zastupitele nedovoluje.
Zatím to vypadá vše tak, že žižkovský překupník s čínskými respirátory, který má blízko k stranickým špičkám, kauzu politicky přežije. U Štrébla by to ostatně nebyl první případ, kdy se dostal do křížku s vysokými etickými standardy, jejichž prosazování se jeho partaj zaklíná, a jenž skončil zametený pod koberec. Před dvěma roky komunální politik nevybíravě během slovní výměny názorů atakoval svoji stranickou kolegyni a tehdejší radní Prahy 3 Janu Belecovou, kterou podle svědectví úředníků tlačil do kouta a řval na ni způsobem, kdy se sama mohla údajně cítit ohrožena. Kauzu místní sdružení zametlo pod koberec a nakonec Piráti sami iniciovali její odvolání z funkce.
Pro Piráty zkrátka teď bude se Štréblem v týmu těžké obhajovat, že svojí revoluční rétorikou jen nekážou víno, zatímco sami pijí plnými doušky víno. Jejich jedinou „výhodou“ v současné politické kultuře, která panuje na žižkovské radnici, je, že nejsou sami, kdo jakoby nechápe, že v civilizovaných zemích firmy politiků nemohou být přisáté na penězovody z veřejných financí pocházejících z kapes daňových poplatníků. Máslo na hlavě má v této souvislosti i žižkovský starosta Jiří Ptáček (TOP 09), jehož firma NETservis bez zábran inkasuje statisíce za veřejné zakázky.
To je asi také důvod, proč Štréblův stamilionový „vedlejšák“ v současném politickém klimatu v Praze 3 není žádný problém.