Když se do bývalé administrativní budovy po komunistickém Prognostickém ústavu v roce 2007 nastěhovali historici nově založeného Ústav pro studium totalitních režimů, slavila to tehdejší pravicová politická reprezentace na žižkovské radnici jako prestižní událost pro Prahu 3. Dnes je činnost tohoto ústavu na dolním Žižkově přijímána s rozpaky. A nejde jen o to, že tato dříve respektovaná vědecká instituce spadající pod českou vládu v posledních letech ztratila společenskou prestiž po personálních změnách, které zde provedly politické reprezentace s benevolentnějším pohledem na komunistický režim i možnosti politické spolupráce s jeho pohrobky s KSČM. Vedle těchto příčin, které jsou spíše předmětem diskusí v akademických kruzích, je tím hlavním důvodem, který vidí každý návštěvník lokality, šílenost, jež se udála s budovou, kterou ústavu svěřil stát.
Rekonstrukce, která neměla nikdy ani začít
Betonový skelet zabalený do igelitu a dřevotřísky je monumentálním pomníkem totální manažerské neschopnosti vedení ústavu. Mementem, s jehož řešením si neví nikdo rady.
Tento absurdní výsledek jejich činnosti začal vznikat před pěti lety, kdy se ústav rozhodl pro rekonstrukci veřejné budovy. „Stavba není dodnes dokončena a už ani nikdy nebude, přestože náklady šplhají do astronomické výše,“ napsal k této ráně na tváři Žižkova nedávno zpravodajský portál Forum24.
Když totiž v roce 2017 vysoutěžená firma demontovala původní opláštění objektu, přišlo se na to, že nosná konstrukce nově plánované stavební prvky neunese. Vedení ústavu přitom rekonstrukci spustilo, přestože bylo na možné problémy upozorňováno. Navíc, jak zjistila následná kontrola ministerstva financí, práce pokračovaly i poté, co vyšlo najevo, že původní projekt je nerealizovatelný.
„Ústav měl k dispozici všechny důležité informace na to, aby mohl usoudit, že provádění veškerých dalších stavebních prací v souvislosti s původním projektem je za dané situace nehospodárné a neefektivní. Ovšem vedení ÚSTR pokračovalo v provádění dílčích stavebních prací a uzavíralo další dodatky ke smlouvě,“ konstatuje kontrolní zpráva. Ústav tak podle kontrolorů zbytečně proinvestoval téměř 55 milionů korun. Využití velké části těchto peněz navíc vedení instituce neumí doložit, jde o desetimilionové náklady, které byly vyplaceny za ekologickou likvidaci azbestu na stavbě.
„Ústav provedl úhradu nákladů na likvidaci konstrukcí obsahujících azbest. Tyto náklady nebyly průkazně podloženy,“ tvrdí kontrolní zpráva.
Průšvih, který nemá dobré řešení
Celá rekonstrukce měla podle původních propočtů vyjít na 267 milionů korun, dnes je již jasné, že jde o nereálnou částku a náklady by byly daleko vyšší. Část těchto peněz z kapes daňových poplatníků navíc už proletělo komínem. Celkem jde o bezmála 70 milionů korun za demontáž pláště a zakonzervování stavby. 70 milionů vynaložených vniveč, protože ministerstvo financí odmítá v dalších letech zpackanou stavbu dále financovat a investovat do ní peníze, jejichž výše by byla zjevně mimo jakoukoliv realitu. Odhady hovoří u minimálně půlmiliardové investici.
„Upřímně řečeno, já si žádnou „reálnou cestu“ za současné situace představit nedovedu. A nejde jenom o to, že ministerstvo financí za stávajícího stavu státního rozpočtu žádnou téměř půl miliardu, o kterou žádalo vedení ústavu, ani nemá k dispozici. Zcela zásadním problémem je totiž fakt, že management, který nezvládl opravu budovy, a byl za to dokonce vyšetřován policií, je stále ve funkcích. Jenom blázen by dnes podpořil vedení ÚSTR, který dle nálezu finanční kontroly od roku 2018 protiprávně a v rozporu s chováním řádného hospodáře, nakládal se svěřenými finančními prostředky a pokračoval v opravě. To by již dnes totiž mohlo mít i vážné trestněprávní důsledky,“ říká poslanec ODS Pavel Žáček, který byl historicky prvním ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho nástupci, kteří za zpackanou rekonstrukci nesou zodpovědnost, jej v čele této instituce nahradili dosazení v letech 2012 a 2013, když k moci nastoupila ČSSD. A ve funkcích sedí i poté, co fatální průšvih s rekonstrukcí ústavu na Žižkově způsobili a co jejich pochybení popsala kontrolní zpráva Ministerstva financí. A to díky nečinnosti radě ústavu, kterou personálně obsadili nominanti minulých vlád.
„Personální odpovědnost měla být vyvozena již dávno, Rada ÚSTR zjevně jako kolektivní orgán zaspala, což mimochodem potvrzuje nález finanční kontroly. Ale také Senát se měl o situaci ve své instituci zjevně více starat. Navíc jsem přesvědčen, že za finanční ztráty způsobené managementem bude dříve či později vyvozena trestněprávní zodpovědnost. Ty desítky milionů již nelze pouze nějak účetně odepsat,“ dodal poslanec Žáček.
Historici? Kam s nimi?
S ohledem na neudržitelnost situace, kdy současný ředitel ústavu Zdeněk Hazdra dál sedí s celým průšvihem na krku na své ředitelské židli, bylo nakonec vypsáno výběrové řízení na jeho místo, jeho jméno by mělo být oznámeno nejpozději v březnu. Ani s případným novým vedením však není vůbec jisté, že se historici, kteří jsou rozstrkaní po jiných státních administrativních budovách v metropoli, na Žižkov ještě vůbec vrátí.
„Tato nepříjemná situace pochopitelně musí být vyřešena. Bez vlastní budovy nemůže ústav plnohodnotně plnit své důležité úkoly ve smyslu zákona. Jsem přesvědčen, že nové sídlo může pro ÚSTR zajistit pouze nové důvěryhodné vedení ve spolupráci s vládou. Věřím, že se řešení této zapeklité situace nalezne,“ říká Pavel Žáček.
S velkou pravděpodobností však historici najdou azyl v jiné z veřejných budov, jimiž stát disponuje. O torzo bývalého „prognosťáku“ v Siwiecově ulici už projevila zájem žižkovská radnice.
„Na jednání Rady Prahy 3 jsem se s kolegy dohodl, že ministerstvo oslovíme s nabídkou bezúplatného převodu na městskou část. Předpokladem samozřejmě je, že stát najde pro ÚSTR jinou vhodnou budovu a vedení ústavu s tímto postupem bude souhlasit,“ oznámil na začátku prosince loňského roku starosta Jiří Ptáček (TOP 09).
Místo ruiny zázemí pro stadion?
Žižkovská radnice by celý objekt chtěla srovnat se zemí a pozemek, přiléhající k obecnímu stadionu, využít jako zázemí fotbalového stánku, na němž hraje Viktorka Žižkov.
Řešení, kdy by stát v dohledné době předal torzo budovy bezplatně do rukou obce, má však celou řadu úskalí. „Ale nevím, zda je možné kamkoliv převést zdevastovanou budovu, kvůli jejíž tzv. opravě kapitola státního rozpočtu č. 355 přišla o desítky milionů korun. To bude otázka pro právníky,“ krčí rameny poslanec Žáček.
Podle právních expertů je podmínkou takovéhoto případného řešení, že bude nejdříve jasně a pravomocně stanovena zodpovědnost za způsobenou škodu. A o tom bude s ohledem na to, že současné vedení ústavu chybu nepřipouští a tvrdí, že ve svém postupu nepochybilo, zřejmě veden právní spor, který potrvá roky.
Do té doby se s největší pravděpodobností budou obyvatelé Žižkova smířit s tím, že vstupní bráno do jejich čtvrti hyzdí „Dům duchů.“