Pro začátek je třeba zopakovat argument, který v souvislosti s posprejováním sochy sira Churchilla padl již několikrát – šlo o politika, který Británii a ve svém důsledku i celou Evropu zachránil před Hitlerem. Byl jednou z hlavních osobností, které zvrátily skoro beznadějný průběh války, jedním z mála, kteří se odvážili postavit naprosto nekompromisně zlu, jež v novodobých dějinách našeho kontinentu nemá obdoby.
Ano, Churchill byl kontroverzní – nekorektnost s chutí snídal, obědval i večeřel. Necháme-li stranou fakt, že obecně posuzovat politika z dob imperiální Británie dnešními měřítky je projevem imbecility, Churchill byl bezesporu oddaný demokrat. A v tom co vykonal, měl nepopiratelně výsledky. Což se nedá říci o celé generaci korektních evropských i českých politiků, kteří v téhle naprosto perverzní kulturní válce buďto názorově kormidlují tak, aby je nesmetla, nebo se na této vlně bezskrupulózně vezou.
Někdy nekorektní Churchill nás spasil, protože nekompromisně neustoupil zlu. Bohužel, levičácké šílenství, jehož terčem se jeho odkaz stal, nás žene do konfliktu, z něhož se budeme, pokud na jejich hru přistoupíme, jen těžko dostávat. Možná to chápou i současní korektní politici, jen mezi nimi nenajdete moc těch, kteří by se měli odvahu tomuto šílenství postavit, pokud rovnou nespekulují, jak na něm nahnat nějaké ty politické body.
Na rozdíl od Churchilla po nich sice v dějinách asi zbyde jen tak maximálně nějaká nepatrná zmínka pod čarou, přesto se vkrádá myšlenka, zda současná doba by nepotřebovala nekorektní politiky víc než kdy jindy.
Co je však nejpodstatnější - sprejerský útok na žižkovskou sochu sira Winstona je přesnou ukázkou, jak si jeho kritici představují pluaritní společnost. Názory na životy a činy politických osobností, tuzemských i světových se mohou samozřejmě lišit. Po celé České republice i Evropě najdete celou řadu soch vůdců, o jejichž přínosu můžeme směle diskutovat. Nic proti diskusi, pokud se bude týkat i bývalého britského premiéra. Je však třeba mít na zřeteli, že jeho sochu před lety vztyčili na dolním Žižkově lidé, kteří mu byli vděčni za jeho obří zásluhu na tom, že největší válečný konflikt v dějinách lidstva nakonec skončil vítězstvím dobra a svobody nad perverzním politickým režimem.
Nemusíte jejich vděčnost sdílet, stačí ji jen respektovat. A vandalský útok na podobiznu muže, který vedl válku proti nacismu, je totální neúctou k jejich názoru. Ba co víc, je neúctou ke světu, v němž svoboda názoru je základním stavebním kamenem.