.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Nacisté vyráběli z židovských kostí mýdlo, komunisté z jejich náhrobků zase chodníky. Nález ze začátku týdne z Václavského náměstí potvrzuje fakt, o kterém historici hovoří již několik let. A sice to, že bývalí režim při likvidaci židovských hřbitovů využíval náhrobky jako stavební materiál. Že byla na dlažební kostky použita žula z náhrobních kamenů, jež stály v místech, kde se nyní vypíná k nebi žižkovská televizní věž, je ostatně doloženo řadou svědectví.
Hřbitov pro oběti moru
Park pod žižkovskou věží totiž patří k nejstarším židovským pietním místům v Česku. Mahlerovy sady byly hlavním pohřebištěm židovské Prahy období osvícenství a emancipace. Vznikl v souvislosti s Olšanskými hřbitovy, které si obce staroměstská a novoměstská založily za morové epidemie v letech 1679 a 1680. Po vzoru křesťanů začali i pražští Židé pohřbívat oběti této události za hranicemi města. Židovský hřbitov vznikl na bývalé vinici asi kilometr a půl za tehdejšími hradbami Prahy, který židovská obec koupila. Jen během prvního roku morové epidemie zde byly pohřbeny tři tisícovky mrtvých. Když roku 1787 Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř pražských měst, stal se židovský morový hřbitov hlavním pohřebištěm pražské židovské obce.
Po vzniku Žižkova byl z hygienických důvodů pro pohřby uzavřen, i tak na něm bylo do konce 19. století pohřbeno celkem 38 tisíc zesnulých. Byla mezi nimi řada významných osobností, rabínů a učenců, lékařů, umělců a představitelů pražské židovské náboženské obce 19. století. Jedním z nich je i pražský vrchní rabín Ezechiel Landau (1713-1793), jehož náhrobek se zachoval dodnes a patří k nejnavštěvovanějším hrobkám zbytku hřbitova.
Přežil nacisty, komunisti už nikoliv
Počátkem protektorátu, kdy byl Židům zakázán přístup do veřejných parků, se stalo místo cílem častých návštěv židovských rodin. Lokalita přiléhající k Fibichově ulici totiž nebyla zaplněna náhrobky a měla sadovou úpravu. Koncem války odtud ostřelovaly nacistická vojska okolí, přesto hřbitov přečkal největší válečný konflikt v dějinách lidstva a protektorát bez větší újmy.
Co nepřečkal, byl nástup komunistů k moci. V roce 1960 na horní Žižkov najely buldozery a zbořily vysokou obvodovou zeď, náhrobky v jihovýchodní části byly zbořeny a zahrabány. Z židovského hřbitova zůstala jen část, kterou známe dnes. A ta byla v devadesátých letech zrekonstruována do dnešní podoby.
Dílo zkázy dokonala stavba žižkovského vysílače v druhé polovině osmdesátých let. Většina hrobů byla vybagrována, náhrobky skončily na skládkách za Prahou a jako stavební materiál pro dlažební kostky.
Zatím proto nelze vyloučit, že ty z Václavského náměstí pocházejí právě z žižkovských náhrobků, přestože v období, kdy dlažba v centru vznikala, bývalý režim likvidoval také hřbitovy v severních Čechách kolem Chomutovska.
Na nalezených dlažebních kostkách jsou jak hebrejské tak i české nápisy. Zatím se je však nepodařilo zrekonstruovat do podoby, která by pomohla jejich identifikaci.
Kameny se vrátí na Žižkov
Vedení Židovské obce by kameny rádo pietně uložilo na židovském hřbitově na Žižkově, ale ještě před tím by je chtělo vystavit pro veřejnost. „Uvažujeme o tom, že do té doby, než vymyslíme, jak kameny uložíme, je vystavíme v Jeruzalémské synagoze pro veřejnost,“ řeklo předseda pražské Židovské obce František Bányai.
Až budete někdy v Mahlerových sadech, zkuste si připomenout, že chodíte místem, kde spočinulo čtyřicet tisíc lidských duší. A na Václaváku si pak nezbývá než připomínat, že si z jejich náhrobků komunisté udělali chodníky.