.jpg)
.jpg)
.JPG)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Předloňská rekonstrukce Václavského náměstí odhalila to, o čem se dříve jen mluvilo. A sice, že zatímco nacisté vyráběli z židovských kostí mýdlo, komunisté jejich náhrobky zase použili na chodníky. Nález z Václavského náměstí potvrdil fakt, že byla na dlažební kostky použita žula z náhrobních kamenů, jež stály v místech, kde se nyní vypíná k nebi žižkovská televizní věž, je ostatně doloženo řadou svědectví.
Park pod žižkovskou věží totiž patří k nejstarším židovským pietním místům v Česku. Mahlerovy sady byly hlavním pohřebištěm židovské Prahy období osvícenství a emancipace. Vznikl v souvislosti s Olšanskými hřbitovy, které si obce staroměstská a novoměstská založily za morové epidemie v letech 1679 a 1680. Po vzoru křesťanů začali i pražští Židé pohřbívat oběti této události za hranicemi města. Židovský hřbitov vznikl na bývalé vinici asi kilometr a půl za tehdejšími hradbami Prahy, který židovská obec koupila. Jen během prvního roku morové epidemie zde byly pohřbeny tři tisícovky mrtvých. Když roku 1787 Josef II. zakázal pohřbívání uvnitř pražských měst, stal se židovský morový hřbitov hlavním pohřebištěm pražské židovské obce.
Po vzniku Žižkova byl z hygienických důvodů pro pohřby uzavřen, i tak na něm bylo do konce 19. století pohřbeno celkem 38 tisíc zesnulých. Byla mezi nimi řada významných osobností, rabínů a učenců, lékařů, umělců a představitelů pražské židovské náboženské obce 19. století. Jedním z nich je i pražský vrchní rabín Ezechiel Landau (1713-1793), jehož náhrobek se zachoval dodnes a patří k nejnavštěvovanějším hrobkám zbytku hřbitova.
Počátkem protektorátu, kdy byl Židům zakázán přístup do veřejných parků, se stalo místo cílem častých návštěv židovských rodin. Lokalita přiléhající k Fibichově ulici totiž nebyla zaplněna náhrobky a měla sadovou úpravu. Koncem války odtud ostřelovaly nacistická vojska okolí, přesto hřbitov přečkal největší válečný konflikt v dějinách lidstva a protektorát bez větší újmy.
Co nepřečkal, byl nástup komunistů k moci. V roce 1960 na horní Žižkov najely buldozery a zbořily vysokou obvodovou zeď, náhrobky v jihovýchodní části byly zbořeny a zahrabány. Z židovského hřbitova zůstala jen část, kterou známe dnes. A ta byla v devadesátých letech zrekonstruována do dnešní podoby.
Dílo zkázy dokonala stavba žižkovského vysílače v druhé polovině osmdesátých let. Většina hrobů byla vybagrována, náhrobky skončily na skládkách za Prahou a jako stavební materiál pro dlažební kostky. Proto stavební dělníci při rekonstrukci Václavského náměstí zjistili, že na kostkách jsou jak hebrejské tak i české nápisy. Několik tisíc kamenů tak následně Praha vrátila Židovské obci, která se rozhodla z nich učinit pietní artefakt.
„S plánem na vytvoření památníku z rozřezaných náhrobních kamenů na Starém židovském hřbitově na Žižkové jsme oslovili paní Lucii Rónovou a pana Jaroslava Rónu a v červnu loňského roku jsme obdrželi první skicu památníku s názvem Návrat kamenů. Skicu jsme přijali a pak následovalo postupná technická specifikace památníku,“ informoval předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
Dílo známého umělce, který je mimo jiné autorem pomníku Franze Kafky na Starém Městě, nebo jezdecké sochy Jošta Lucemburského v Brně, by mělo byt slavnostně odhaleno na Žižkově ve středu 7. září v rámci Dnů žižkovského kulturního dědictví.