Působení ředitele městské společnosti Správa majetkového portfolia Praha 3 (SMP) Karla Sommera v žižkovském komunálním rybníku zaměstnává soudy, odborářskou centrálu, auditory i kontrolory. Muž svérázného vystupování a ještě svéráznější sebeprezentace na sociálních sítích do čela jedné z klíčových městských firem nastoupil po roce 2012, když starostka Hujová odstřihla od moci na žižkovské radnici poprvé v novodobé historii ODS. Tehdejší koalice TOP 09, ČSSD a hnutí Žižkov (nejen) sobě Matěje Stropnického se tehdy pustila hlava nehlava do demontáže holdingu městských firem, který v Praze 3 občanští demokraté léta budovali, a personální průvan vynesl do čela klíčové akciovky SMP Karla Sommera.
Likvidace odborů
Nový management spustil ve společnosti personální čistky, jejichž soudní dohra se táhne do dnešních dnů. Následně se Karel Sommer „proslavil“ akcí, díky níž by každý manažer na západ od našich hranic ve své funkci skončil. Se svými spolupracovníky ostře pustili do podnikových odborářů, které svým útokem zlikvidovali. Akce se odehrála tak, že management oslovil zaměstnance a předložili jim k podpisu předem připravené prohlášení, že si nepřejí, aby je zastupovali odbory. A většina z nich na „nabídku“ v době personálních čistek kývla.
„Prohlášení bylo předtištěno na hlavičkovém papíře a každý zaměstnanec měl jen vyplnit své jméno a podpis. Samozřejmě jsem to podepsal, nechci přijít v dnešní době o práci,“ uvedl tehdy jeden ze zaměstnanců obecní akciovky.
Sommerův postup tehdy označila za bezprecedentní i česká odborová centrála. „Samozřejmě jde o protizákonné jednání ze strany zaměstnavatele, kterým porušuje ústavně garantovaná práva zaměstnanců týkající se svobody sdružování na straně jedné a omezuje práva zaměstnanců garantovaná českým zákoníkem práce,“ prohlásil k případu místopředseda Českomoravské komory odborových svazů Vít Samek.
Pište si, co chcete…
Již tehdy Karel Sommer potvrdil pověst muže, který se s vysvětlováním svých kroků ve společnosti hospodařící s majetkem daňových poplatníků moc nepárá. Ani po 14 dnech neodpověděl na dotazy Žižkovských listů a po vydání článku reagoval invektivami. „Protože ani nečekáte na moji odpověď a sám si sestavujete fakta, jak uznáte za vhodné a to bez důkazů a také bez vyjádření protistrany, tak nepovažuji za dále smysluplné Vám na cokoliv odpovídat a o čemkoliv si s Vámi psát. Mnoho štěstí ve Vaší pravdivé a bulvární" práci,“ reagoval ředitel SMP.
Svéráznou argumentaci provází Karel Sommer svéráznou osobní prezentací. Oficiální fotografii Karla Sommera nelze standardním způsobem, který je běžný u všech ostatních společností, získat s ohledem na to, že na internetových stránkách SMP nenaleznete ani informaci, kdo obecní společnost vlastně řídí, natož jeho portrét. Jediné fotografie Karla Sommera, které jsou k dispozici tak pocházejí ze sociálních sítí a profilů. Na drtivé většině najdete Karla Sommera s pitvorným šklebem, či s obličejem upraveným pitoreskní animací.
„Na západě by bylo nemyslitelné, aby se vrcholný manažer prezentoval na veřejnosti tímto způsobem. O manažerech veřejných korporací raději ani nemluvím. Možná to jemu samotnému přijde vtipné, asi si neuvědomuje, že SMP se vedle práce pro radnici uchází také o zakázky na správu domů na volném trhu. Představte si, že uvažujete o spolupráci s takovouto společností, zjišťujete informace o jejím řediteli a vyskočí na Vás tohle… Opravdu mu nedochází, že každý potenciální klient bude zvažovat, zda někomu, kdo se chová takto, svěří svůj dům? U mě by člověk s takovou sebeprezentací nemohl dělat ani vrátného,“ uvedl jeden z marketingových expertů, kterého Žižkovské listy oslovily.
Největší účetní skandál v historii Prahy 3
Invektivy a útoky Karlu Sommerovi však před prázdninami již nestačily na to, aby „odpálkoval“ další průšvih, který svým působením v čele obecní akciovky způsobil.
Výroční zpráva je nejdůležitějším dokumentem každé firmy. Ukazuje stav jejího hospodaření a popisuje procesy, které se ve společnosti řeší. „Výročka“ tak je strategickým dokumentem, který má fatální vliv na to, jak se k firmě staví banky, investoři i klienti. Jejímu sestavení proto management každé firmy věnuje mimořádnou pozornost. Fakticky jde o vysvědčení vedení firmy za uplynulý rok.
Karel Sommer dostal v „uplynulém školním roce“ v tomto kontextu za pět. Nedostatečnou mu vystavil auditor, jehož kulaté razítko musí výroční zpráva společnosti obsahovat s výrokem, že text věrně odráží hospodaření společnosti v daném období. Od obsahu výroční zprávy Správy majetkového portfolia se auditor distancoval. A protože výsledky hospodaření obecní firmy jsou součástí závěrečného účtu celé městské části, který musí radnice reportovat na magistrát, má teď Praha 3 z ostudy kabát v celé metropoli.
Výročka bez kulatého razítka? Všude jinde průšvih jako Brno…
Neoddiskutovatelným faktem navíc je, že pokud by se něco takového (Že auditor odmítne stvrdit výroční zprávu) stalo v komerční společnosti obchodované na burze, cena jejích akcií by se propadla tak, že by je jejich vlastníci asi poslali raději do sběru. Pokud by se něco takového stalo ve standardní firmě, rezignuje její vedení včetně statutárních orgánů na své funkce nejpozději druhý den po výroku auditora. I v poněkud nestandardních českých podmínkách by negativní výrok auditora nad výroční zprávou ČEZ znamenal zemětřesení na finančních trzích i v politických kruzích.
Faktem je, že v normální společnosti se něco takového nemůže stát. Je to stav, který je naprosto nemyslitelný.
A v Praze 3? Nic se neděje! Karel Sommer si před prázdninami na zastupitelstvu posypal hlavu popelem a dál sedí ve svém teplém křesle. Že by ho napadlo, že by měl sám okamžitě rezignovat? Kdepak.
Vedení radnice do jeho firmy přes léto poslalo nezávislou hloubkovou kontrolu, která fakticky před několika dny konstatovala, že firma je řízena fatálně diletantským způsobem. A zase nic…
Radní nakonec horký brambor přehodili na představenstvo, které má z aféry vyvodit důsledky. V kontextu politické praxe vedení žižkovské radnice přitom vůbec není vyloučené, že „diletující suverén“ v čele obecní akciovky zůstane.
Pokud ano, vyčlení to Prahu 3 ze společnosti míst, kde platí alespoň elementární pravidla transparentnosti, jež jsou obvyklá ve vyspělém světě.