Na žižkovské radnici i na sociálních sítích se rozjela diskuse o údajném „trafikanství“ druhé nejsilnější strany koalice na Praze 3 – Pirátů. Diskusi, vedle hádek o údajně přemrštěném počtu odborných asistentů, eskaloval především nominant Pirátů do představenstva firmy Správa zbytkového majetku (SZM) a dlouholetý kamarád starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) Michal Konvička, jinak prodejce francouzských vín, který si zajistil pro svoji firmu lukrativní účast na městské akci Svatomartinské slavnosti na Jiřáku, které zajišťuje právě obecní akciovka SZM.

Opoziční válka mezi Piráty a TOP 09, kterou v pátek vyvolal pirátský poslanec Jakub Michálek svým prohlášením o tom, že by bývalá vládní strana založená před deseti lety Miroslavem Kalouskem měla zaniknout, se přenesla i na komunální úroveň na Prahu 3. Předseda místní buňky TOP 09 Martin Dlouhý  v reakci na Michálka prohlásil, že začne aktivně pracovat na rozkladu Pirátské strany. Dlouhý je stranickým šéfem žižkovského starosty Jiřího Ptáčka, který na radnici vládne v koalici právě s Piráty.

Z žižkovské radnice se klube hnízdo opravdu zvláštních ptáčků. Poté co vyšlo najevo, že místostarosta Tomáš Mikeska, prezentující se léta jako bojovník proti developerům, loboval kontroverzní stavební projekt svého bratrance Na Parukářce, proslavil se v minulých dnech další zástupce starosty Ptáčka z žižkovské radnice. Jeho pravá ruka z domovské strany TOP 09 Jan Materna zaujal sdělovací prostředky svým angažmá ve slavném Harvardském investičním holdingu založeném králem českých tunelářů Viktorem Koženým. 

Opravy žižkovských paneláků na dolním Žižkově se opět zpožďují, a s nimi i privatizace bytů nájemcům. Okolo nákladového nádraží není o moc jasněji, než před pěti či sedmi lety. A radní po pěti letech opět vytáhli a silou zastupitelstvem protlačili  kontroverzní evergreen na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad – 15 let starý plán, že by bylo celkem fajn ten Jiřák vybetonovat. To je reálný výsledek roční vlády koalice starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) na žižkovské radnici, očištěný od balastu populistického politického marketingu. Výsledek devíti let Prahy 3 pod taktovkou TOP 09.

Na Žižkov už žádný vlak nezajede. Správa železniční dopravní cesty zrušila výhybku vedoucí na Nákladové nádraží Žižkov a trať, na níž fakticky ustal provoz již před třemi lety, tak po třiaosmdesáti letech definitivně zanikla.

Odvolaná ředitelka příspěvkové organizace Za Trojku Magda Daniel podle žižkovské radnice způsobila statisícové škody tím, že nezveřejnila ve veřejném registru smlouvy s dodavatelem reklamních a marketingových služeb, agenturou Amden. Starosta Jiří Ptáček (TOP 09) následně spor okolo renomované manažerky kulturní organizace zpolitizoval, když poukázal na to, že služby agentury Amden využívala také ODS. Ta jakoukoliv souvislost odmítla s tím, že pronájem mobilního stánku pro volební kampaň uhradila.

Žižkovská radnice pod vedením starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) nečekaně a bez zdůvodnění odvolala Magdu Danel, úspěšnou šéfku obecní kulturní organizace Za Trojku, která spravuje kulturní centrum Vozovna a koncertní a výstavní síň Atrium. Padáka z funkce dostala těhotná ředitelka i přesto, že její působení v čele kulturních stánků Prahy 3 pozitivně hodnotí odborná i laická veřejnost. Radnice přitom personální změnu odmítá vysvětlit, v důvodové zprávě pouze operuje termínem „ztráta důvěry,“ který husákovský normalizační režim zavedl pro politické čistky v 70. letech.

Žižkovská radnice nedotáhne opravy obecních panelových domů v Roháčově, Ostromečské a Ondříčkově ulici v plánovaném termínu a zaplatí za ně více, než původně plánovala minulé vedení Prahy 3. Vyplývá to z dodatků ke smlouvám se stavebními firmami, které v říjnu schválila na svém jednání rada městské části v čele se starostou Jiřím Ptáčkem (TOP 09).

Koalice TOP 09, STAN, Pirátů a Zelených  defenzivně ukončila plány na výstavbu moderního domu sociálních služeb v ulici K Lučinám na Jarově. Projekt komplexního zařízení s 98 až 110 lůžky pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním schválilo předchozí vedení radnice v roce 2016 a jeho součástí měl být také denní stacionář.

Koalici starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) na žižkovské radnici se po radnicích pod vládou aktivistických bratří Čižinských také zapojila do komunálního klimatického alarmismu. Nevyhlásila sice přímo stav klimatické nouze, zřídila však „expertní skupinu“ která městské části bude radit, jak má snížit uhlíkovou stopu. Je mezi nimi aktivista hnutí Greenpeace, který se mediálně proslavil obsazením komína prunéřovské elektrárny, šéfka ekologického hnutí Duha, bývalý náměstek ministra životního prostředí i pirátský ekologický aktivista z Havířova.

Dlouhá léta vládní budova ležela ladem, pak se na několik let změnila ve squat aktivistů z Autonomního sociálního centra Klinika, v těchto dnech státní společnost Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která objekt dostala do správy, oznámila, že zahajuje jeho rekonstrukci. Za 48 milionů se má vybydlený objekt změnit v kancelářské centrum s ordinacemi a prostory pro zájmové aktivity dětí.

Zastupitelstvo hl. m. Prahy bude dnes rozhodovat o navrácení díla Alfonse Muchy Slovanská epopej do zchátralého zámku v Moravském Krumlově.  Proti stěhování pláten, které slavný umělec věnoval hlavnímu městu a jejichž navrácení do poválečného „exilu“ prosazuje koalice primátora Hřiba, je vedle opozice také řada umělců, historiků, Muchova příbuzná i restaurátoři pláten.   

Pražané podle serveru  Miluju Prahu nepřijdou o tradiční oslavu příchodu nového roku ve formě ohňostroje ani přes rozhodnutí současného politického vedení metropole jej zrušit. Server informuje o  rozhodnutí realizátorů minulých ročníků a občanského spolku Ohňostroj pro Prahu zachovat tuto historickou tradici i v jubilejním roce 2020 a financovat jej formou veřejné sbírky. Detaily zveřejní počátkem prosince.

Z deseti porevolučních primátorů hlavního města Prahy byl nejlepším představitelem metropole Pavel Bém. Z tisícovky respondentů průzkumu společnosti SANEP si to myslí téměř dvacet procent. Současný primátor Zdeněk Hřib si naopak nezískal sympatie ani 5 procent dotázaných.

Na Praze 3 se zvýší daň z nemovitosti od příštího roku na nejvyšší možnou míru. Rozhodla o tom koalice na žižkovské radnici v čele se starostou Jiřím Ptáčkem. Zatímco některé jiné radnice navýšení daňové zátěže pro své obyvatele odmítli, nebo požádali o nižší zdražení v rámci mantinelů daných magistrátní vyhláškou, „Trojka“ se připojí k městským částem Praha 1, Praha 7 a Praha 8, které se rozhodly daň zvýšit na maximum, tedy dvojnásobek.

Kontroverzní a předražený plán na „vybetonování“ náměstí Jiřího z Poděbrad je zpět. Projekt, který v roce 2014 odmítli obyvatelé z okolí na veřejné debatě, následně jej vloni v létě zamítlo tehdejší starostce Vladislavě Hujové (TOP 09) zastupitelstvo městské části těsně před dokončením územního řízení, vrátil zpátky do hry její stranický kolega a nástupce Jiří Ptáček.

"Ptáček do hnízda divných ptáčků nasadil doslova kukačku. Člověka, který je, pokud bychom parafrázovali slova Andreje Babiše, ve střetu zájmů hned, když ráno otevře oči."

Nezvyklý návrh prezentovala v rámci architektonické soutěže o výstavbu na místě stávající obří telekomunikační budovy na Olšanské novozélandská kancelář NOAHH. Stavbu chce její majitel Cenral Group zbourat a nahradit bytovou zástavbou. Holanďani naopak navrhli budovu zachovat a nastavět na ni novodobý Babylon – vertikální město. 

„Porazili jsme kmotry, na Žižkově budeme mít nový park,“ komentuje v oficiálním listu zástupce starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) Tomáš Mikeska v Radničních novinách Prahy 3 informaci, že hlavní město odkoupilo v dražbě parcelu u Central Parku určenou pro rekreaci a sport. Radnice v této souvislosti taktně mlčí o tom, že Mikeskova rodina usiluje o zástavbu vrchu Parukářka z druhé strany, kde se opakovaně snažila o výstavbu bytů na pozemcích, které k tomu nejsou určeny.

Dramatické záběry „boje“ o budovu Československého rozhlasu na Vinohradské třídě jsou nejznámějšími obrázky z 21. srpna 1968. Centrálu, která vedla informační odpor proti invazi, se podařilo okupantům obsadit již dopoledne, vysílání však nepřerušili, protože radové spojení pohotovostní pracoviště na Žižkově. Bunkr pod Parukářkou se tak v srpnu 1968 stal klíčovým, byť skrytým, místem československého odporu proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Ohňostroj 1. ledna 2020 nebude, místo něj bude světelná show, rozhodla na svém mimořádném zasedání pražská koalice Pirátů, TOP 09, STAN a hnutí Praha sobě. Důvodem pro změnu jsou podle radních negativní důsledky klasických ohňostrojů, především hluk, který ruší zvířata.

Vedení Prahy 3 obdobně jako koalice na magistrátu podpořilo festival Prague Pride vyvěšením duhové vlajky na budovu žižkovské radnice. Z okna historické budovy na Havlíčkově náměstí ji včera vyvěsili koaliční politici ze Strany zelených a Pirátů. Festival k přiblížení života leseb, gayů, bisexuálů a transexuálů (LGBT) se v hlavním městě koná letos podeváté, týdenní program vyvrcholí v sobotu karnevalovým pochodem.

Debata o budoucnosti areálu vysloužilého nádraží na Žižkově, kde má vzniknout nová čtvrť i o tom, co bude s památkově chráněnou drážní budovou z první republiky, se za deset let nepohnula z místa. Ukázalo to aktuální projednávání připravované změny územního plánu. Rozpory panují především kolem řešení dopravy v lokalitě, kde mají v budoucnosti vyrůst tisíce bytů.

Před lety donutil jako ministr životního prostředí Čechy do paliva přimíchávat biosložky. Vedle autorství žlutých lánů řepky byl také jedním z hlavních politických architektů zákona o výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, který stanovil štědrou státní podporu solárnímu byznysu, jež přijde daňové poplatníky ještě po dalších deset let na desítky miliard korun. Nyní Martin Bursík, kterého pražská koalice Pirátů, TOP 09, STAN a Čižinského hnutí Praha sobě před pár dny jmenovala šéfem nově zřízené Komise hl. m. Prahy pro udržitelnou energii a klima, vzkázal obyvatelům metropole, že z města vykáže auta se spalovacími motory.

Nadměrným hlukem ze silniční a tramvajové dopravy v metropoli trpí skoro 100 000 lidí, přičemž více než pětina z nich žije na Žižkově a Vinohradech. Tvrdí to tzv. hluková mapa, kterou na základě studií sestavilo ministerstvo zdravotnictví.  Praha 3 tak drží ve statistice obydlených lokalit, které jsou přetíženy dopravním hlukem nad povolený limit 60 decibelů primát. Magistrát v této souvislosti plánuje desítky opatření, kterých se však postižení obyvatelé jen tak nedočkají. Primárně se jedná totiž o stavby, jejichž realizace je v nedohlednu.

Starousedlíci vyhráli proti stavebnímu odboru žižkovské radnice další kolo boje proti kontroverznímu záměru stavby na zelené parcele Na Parukářce. Spolumajitelem developerského projektu je bratranec dlouholetého trojkového komunálního politika a současného zástupce starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) pro územní rozvoj místostarosty Tomáše Mikesky (STAN). Letitá story probíhá podle stále stejného scénáře – kontroverzní záměr vždy dostane zelenou od stavebního úřadu Prahy 3 a následně jej magistrát zamítne, načež developer předloží pozměněný projekt s jiným názvem, který opět získá územní rozhodnutí na žižkovském úřadu. Letos tak stavbu magistrát zastavil již potřetí.

Aktivistka Tereza Virtová z Autonomního sociálního centra Klinika bude muset exekutorovi Ivu Luhanovi zaplatit náklady na exekuci ve výši 900 tisíc korun. Rozhodl o tom pravomocně soud. Klinika ale bude proti usnesení podávat ústavní stížnost, ta však nemá odkladný účinek.

Roli první dámy si nikdy moc neužívala, vedle svého plaše empatického muže působila často odměřeně. Ostatně před třiceti lety, v roce 1989, kdy se Václav Havel rozhodl přijmout v revolučním víru roli prezidenta, s jeho rozhodnutím nesouhlasila. Nakonec se z ní stala v českém veřejném životě osobnost, kterou s velkou úctou respektovali i Havlovi političtí oponenti. Olga Havlová se narodila před 86 lety na Žižkově.

I přes vítězství v  mezinárodní architektonické soutěži plné prestižních jmen, řadu kladných ohlasů odborníků i části veřejnosti není jisté, že dostane návrh slavné české architektky Evy Jiřičné na Žižkově zelenou. Studii stavby, která má v budoucnu nahradit telekomunikační budovu u Olšanské ulice, kritizuje jak vedení radnice starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09), tak i Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). 

Žižkovská radnice zavede ve dvou ulicích okolo parku na Parukářce omezení rychlosti na 30 kilometrů za hodinu. Oznámila to strana zelených po jednání dopravní komise. Vedení městské části se navíc rozhodlo v Lupáčově ulici „zlegalizovat“ jízdu na kole v protisměru.