Debata osmi kandidátů a jednoho „zástupce,“ ucházejícího se v komunálních volbách o post starosty nepřinesla celkem nic zásadního. Řešila se bezpečnost, doprava i to, kdo s kým půjde či nepůjde do koalice. Zástupci populističtějších stran pak slibovali řešení problému inflace, který rezonuje v hlavách voličů především, byť s komunálním politickým rybníkem nemá moc co do činění.

Přestože je spíše zamračeno, náladu si zvedneme modrou oblohou prozářenými pohledy z oken nejvyšší stavby v Praze - Žižkovského vysílače. Krásnou sobotu všem! 

Vánoce jako rej divokých vojsk a průvody maškar? Nejvýznamnější svátky v roce měly v minulosti mnoho podob a jejich křesťanská stránka je jen částí úplného obrázku. Pohled na méně známé tradice adventní doby není jen zajímavý etnografický výlet, ale může pomoci i k pochopení dnešní povahy Vánoc.

Jak prožívají děti Vánoce? Jde jen o dobu, kdy dostanou hodně dárků? Nebo vnímají specifičnost atmosféry a naopak se dost možná nejvíce přibližují duchu původních svátků? Pamatujeme si to zvláštní pnutí, které jsme nikdy jindy nepociťovali a které v člověku nějak přetrvává i v dospělosti. Protože na některé věci vám nemohou odpovědět výzkumy ani odborníci, vyrazili jsme se zeptat samotných dětí.

První adventní víkend je za námi a ukazatel předvánočního shonu se začíná zvyšovat. Jaké vánoční dárky vybrat a hlavně – kde je nakoupit bez přejíždění přes celou Prahu? V rámci Prahy 3 máte jasnou volbu – obchodní centrum Atrium Flora. 

Nádherný den, azurovou oblohou se prohánějí běloučké mraky, babí léto v plném proudu. Komu by se chtělo pracovat v kanceláři? Pracovna v parku, která vznikla na konci srpna v Riegrových sadech, je skvělou alternativou. 

S příchodem rychlého připojení k internetu by si nikdo nepomyslel, že obrazový formát GIF, tedy jakýsi animovaný obrázek, přežije nástup FullHD či 4K videa. Datově nenáročné "gify", které poprvé spatřily světlo světa v roce 1987, se však šíří neobyčejnou rychlostí a mnozí s nimi dokáží úžasná kouzla. Podívejte se na obrázky, na nichž se vždy něco hýbe! 

Vinař František Trčka pochází z Podluží, jedné z nejpůvabnější a nejúrodnější části jižní Moravy. Tuto oblast lemuje na jihu Lužní les a niva řeky Moravy. Jen pár kilometrů „za“ Břeclaví se tak ukrývá pro mnohé netušený svět plný vinohradů, ovocných sadů, specifických tradic i humoru a zdravého selského rozumu. Právě ten je nemalou měrou dán jedinečným vztahem většiny místních obyvatel k půdě, a to i přesto, že je po desetiletí tento vztah podrobován řadě nelehkých zkoušek.

Dva roky poté, co se kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na Královských Vinohradech otevřel veřejnosti, se v nedaleké Písecké ulici narodil P. MUDr. Jiří Slabý, pozdější psychiatr a kněz, který už dvě desítky let vede zdejší farnost. Krátce před mší svátou jsme si s ním povídali nejen o Královských Vinohradech a Žižkovu.

Zlatým věkem brusičů a nožířů u nás byla prvorepubliková éra a také krátké poválečné období. Přesto má brusičské řemeslo nejen v Čechách, ale i v Německu a Skandinávii bohatou tradici. Jak se dnes žije rodinné firmě, která funguje na Žižkově jako brusičská dílna od 60. let?

0 této technicky velmi zdařilé stavbě by se dalo směle říci, že má několik nej. Při své výšce 216 metrů jde o NEJvyšší věž v České republice. V rámci čtvrti jde o stavbu NEJvýraznější a v rámci české společnosti NEJ kontroverznější. Podle hlasování na serveru Virtualtourist.com je druhou NEJošklivější stavbou světa. A miminka lezoucí po tubusu jsou snad NEJvětšími dětmi na světě.

Těsné přeplněné garsonky, ale také krámky živnostníků a dvory domů, které každý den ožívaly křikem a smíchem dětí - tak vypadal starý Žižkov, jak jej pamatuje žižkovský rodák a výrobce slavného štrúdlu Petr Šusta.

Památník na Vítkově byl po rekonstrukci nově otevřen veřejnosti 29. října 2009. Jakými proměnami stavebními i tematickými však tento objekt prošel za dobu své existence, nevědí ani mnozí obyvatelé Žižkova, neřku-li celé Prahy.

Pohyblivé obrázky GIF jsou s námi už dlouhou dobu a poslední dobou se stávají stále víc populárnějšími. Pojďme se společně podívat, jak různorodě věci vznikají. A pohyblivě! 

Lidé stojící za sdílenou kanceláři Pracovna ve Vlkově ulici na Žižkově (o projektu si můžete přečíst v článku ZDE) se pouští do nového projektu městského mobiliáře aneb pracovny v parku. Má spojovat klidnou část Riegrových sadů, stín stromů, pohled na Pražský hrad a elektrické přípojky a wifi. 

Možná vám do schránky dorazil pohled s žižkovským pastelovým výjevem či jste si listovali jednou ze třech knížek Hrobaříci a Hrobaři spisovatelky Pavly Horákové. Právě tam jste mohli narazit na tvorbu žižkovské výtvarnice Veroniky Kašparové Vaškové, rodilé Žižkovanky s neopakovatelným okem, které vidí v obyčejnosti neobyčejnost. 

Když už vám leze práce z domova krkem, je kavárna logickou volbou. Dáte si silné preso, dortík a můžete v jiném prostředí vyřídit spoustu mailů. Druhou atraktivní možností jsou však i coworkingová místa neboli pracovní „huby“. Jeden z nich s prozaickým názvem Pracovna vznikl na přelomu roku ve Vlkově ulici poblíž kostela svatého Prokopa. 

„Pro některé z nás je Praha městem druhé šance. Pro jiné je novým obzorem, kde všechno jde, i když často nic nefunguje. Někde uvnitř ale víme, že žijeme na historickém místě v historické době,“ napsal novinář Alan Levy v roce 1990 v prvním čísle The Prague Post. Tehdy se Praha otevírala cizincům neboli expatům, z nichž mnozí zakotvili právě na Žižkově. 

Již více než deset let působí na Žižkově při občanském sdružení Remedium i divadelní spolek Proměna. Vznikají v něm autorské hry, s nimiž mají účinkující dámy (a pán) úspěch na festivalech. Není proto divu, že si Zdeněk Troška právě zde vybral čtyři herečky do svých filmů Babovřesky. 

V sobotu 10. května se odehrál sedmnáctý ročník akce Million Marihuana March a my jsme byli u toho - přinášíme vám fotogalerii jak ze země, tak z výšky! 

    Magnetická rezonance se umí podívat do vnitřků lidských těl od mozku až po srdce - stejně tak ale její paprsky dokáž zmapovat i střed ovoce a zeleniny. Andy Ellison, technik magentické rezonance, vyzkoušel zachytit jednotlivé plátky od jahod až po ananas a vytvořil z nich animace podobně to běžně provádí u lidských mozků. Výsledek je opravdu fascinující!     

Přestože většina žižkovských sportovních fanoušků neomylně zamíří na zápas Viktorky Žižkov, pod povrchem naší čtvrtě létají tvrdé a rozhodné rány amatérských i profesionálních boxerů, kteří docházejí do jednoho z místních klubů. O tom, že se (nejen) pod úrovní ulice tvrdě trénuje, se mnohdy ani nedozvíte. 

Kde stával na Žižkově dřevěný pavilon pro jízdu na kolečkových bruslích? Kde najdeme jediný památný cedr v celém hlavním městě? A kudy projít od Flóry až na Vítkov „po zelené“? Je čas vyrazit…

Před nedávnem jsme zveřejnili článek o osudech několika žižkovských živnostníků, které tvrdě zasáhl únor 1948. Jako doplněk k článku přinášíme chronologický přehled událostí. Šlo to opravdu rychle! 

Často se ptáme pamětníků únorových událostí 1948 stále na totéž: „Jak k převratu vůbec mohlo dojít?“ I přesto, že jsme už slyšeli nesčetně mnoho odpovědí – od politiků a politologů přes účastníky třetího odboje i uznávané historiky až po samotné komunisty, nepřestáváme se ptát dál. Tentokrát jsme to zkusili jinak. Zajímal nás pohled na dění okolo Vítězného února očima těch, jejichž rodiny na území dnešní Prahy 3 drobně podnikaly. A jimž komunisté sebrali nejen jejich majetek, ale mnohem víc. 

Ačkoliv se teď většina zahrádek ukládá k zimnímu spánku a pěstitelé si užívají odpočinku, v komunitní zahradě Krejcárek se horečně pracuje. Důvod je prostý, zahrada by v příštím roce měla dostat novou podobu a to ne hned tak ledajakou. O tom, jak bude vypadat, by totiž měli rozhodnout sami její uživatelé a další obyvatelé Prahy 3.

Známý výtvarník Pavel Brázda (87) je jedním z nejvytrvalejších malířů, které můžete mít tu čest poznat. Svědčí o tom i fakt, že své první výstavy se dočkal až v šestašedesáti letech, tedy po mnoha desetiletích vytrvalé práce. I tak ale celá desetiletí, která tomu předcházela, vyplnil usilovnou prací. A rozhodně tím nemyslíme jen dřinu v kotelně, kam byl Brázda odložen komunistickým režimem. 

Málokdo má takové zásluhy o žižkovskou hudební kulturu jako Lubomír Schmidtmajer. Od počátku osmdesátých let vedl legendární Junior klub Na Chmelnici, který poskytoval zázemí bigbítovým kapelám. Nyní se snaží v podobném duchu pokračovat v jednom z největších pražských klubů, v Paláci Akropolis.

Propojení Václava Havla s Žižkovem je zdánlivě malé a přitom všem na očích. Ředitel Paláce Akropolis Lubomír Schmidtmajer působil na počátku devadesátých let jako prezidentův osobní tajemník a na neformální úrovni se oba setkávali již od osmdesátých let. 

Mluvit o hudbě je stejně těžké jako tančit o architektuře, nechal se před lety slyšet jeden nejmenovaný irský muzikant. S Kamilem Holubem jsme se však pokusili o to první, jelikož jeho tvůrčí práce se blíží tomu druhému. Ne že by přímo tančil, ale architektonické objekty opřádá hudební kulisou.