Slavný kostel slovinského architekta od první republiky, kdy byl postaven, doznal ve svém interiéru jen málo změn. A jako provizorium zde byl koncipován oltář. Ten nový je tak jednou z nejrazantnějších změn v dlouhé historii této národní památky. Z pětadvacetitunového žulového monumentu dovezeného z Itálie jej vytesal sochař Petr Váňa. „Bílý kámen této velikosti v České republice není," řekl sochař Váňa Pražskému deníku
oltář bude zasvěcen v sobotu 24. listopadu
kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je jednou z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb dvacátého století. Stavba měla doplnit kostel svaté Ludmily na náměstí Míru, který v době dynamického rozvoje Vinohrad a Žižkova přestával kapacitně stačit.
V roce 1919 ve veřejné soutěži o stavbu kostela zvítězil projekt významného slovinského architekta Josipa Plečnika, který se jako dvorní architekt Tomáše G. Masaryka zasloužil o současný vzhled Pražského hradu. Stavba na Jiřáku vyrostla v letech 1928 – 1932 a byla inspirována starokřesťanskými vzory. Dominantou kostela je široká kostelní věž, která dosahuje výšky přes čtyřicet metrů. Na konci věže se nachází obrovská měděná báň, která je ještě osazena čtyřmetrovým křížem, a unikátní hodiny s průměrem osm metrů.