Galeristé ze Žižkova a Karlína vás dnes ve spolupráci s pořadateli festivalu Žižkovská noc a platformou Pozor umění zvou na ojedinělou akci v rámci jejich pravidelné kampaně První čtvrtky – Žižkov a Karlín. Společně s průvodcem můžete navštívit devět žižkovských galerií současného umění v rámci komentované prohlídky, která startuje v 17.45 hodin.

Ještě do pátku 22. dubna můžete na žižkovském Kostnickém náměstí vidět výstavu fotografií Karla Cudlína s názvem Tenkrát na Žižkově.  Pořádá ji galerie Phundrado vudar - Otevřené dveře u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Soubor historických snímků známého dokumentaristy Žižkova je „neopakovatelným záznamem atmosféry městské části, která se díky asanaci a velkému bourání změnila."

Rekonstrukce Armádního muzea na Žižkově je ve finální fázi a na podzim by podle ministerstva obrany měla budova, která vznikla ve 30. letech minulého století jako součást Památníku osvobození, otevřít opět po třech letech své brány veřejnosti. Armáda nicméně již dnes zveřejnila videa, na nichž novou podobu budovy na úpatí Vítkova představuje.

Manévry filmařů, kteří v české metropoli již třetí týden točí scény do špionážního thrilleru Gray Man, jež je s rozpočtem 200 milionů dolarů historicky nejdražším projektem streamovací společnosti Netflix, se nevyhnuly ani Žižkovu. O víkendu štáb obsadil Kostnické náměstí.

Lenka Dusilová svým koncertem zahájila provoz Paláce Akropolis, který na dlouhé měsíce stejně jako další kulturní stánky v Praze 3 uzavřen kvůli pandemickým opatřením. První „reální“ diváci si k její hudbě užily vizuální show VJ Aeldryna.

Narodil se v Liberci a před sedmdesáti lety svět opustil v pražských Dejvicích. Vyrůstal však na Žižkově, hrál za dva zdejší fotbalové kluby, v žižkovských hospodách se sledováním vystupujících umělců „vyučil“ hereckému kumštu a málem si zde také zřídil vlastní divadlo v dnešním Paláci Akropolis. Vlasta Burian, od jehož narození uplynulo začátkem dubna 130 let, měl s Žižkovem společného víc než by se mohlo zdát.  

Režisér Jan Saska, autor pět let starého animovaného snímku Happy End, který získal nominaci na Oscara, točí animovaný film o Žižkově. Snímek, který se odehrává v 90. letech, je příběhem o shánění piva ve čtvrti s největší koncentrací hospod v Česku. Premiéru by měl mít napřesrok.

Ani po patnácti letech od chvíle, kdy došlo k rozhodnutí změnit areál Nákladového nádraží Žižkov na  novou čtvrť v Praze 3, neexistuje shoda, jak by toto rozvojové území mělo v budoucnosti vypadat. Ukázala to i dnešní on-line veřejné projednání navrhované změny územního plánu, který zorganizovala žižkovská radnice.

První český superhrdina a ikonická legenda Žižkova, Pérák, bude mít v Praze 3 svou podobiznu. Ztvárnění legendární postavy tajemného muže, který svým pronásledovatelům uniká díky obřím skokům s pružinami na nohou, připravuje výtvarnice vystupující pod přezdívkou Toy Box, kterou veřejnost zná jako komiksovou autorku a ilustrátorku. Grafitti hrdiny, který byl také ústřední postavou komiksu, vycházejícího v minulosti v tištěném vydání Žižkovských listů, ozdobí jeden z pilířů bývalého železničního mostu přes Husitskou ulici.

S okamžitou platností až do 4. října zrušil legendární divadelní soubor, jehož tvorba stojí na díle autorské dvojice Svěrák – Smoljak, svá představení. Jak potvrdila médiím ředitelka divadla Jana Rumlenová, důvodem je pozitivní test u jednoho ze členů souboru na COVID-19.

Žižkovský spisovatel, sochař a fotograf Emil Bratršovský slaví se svojí třetí knihou „Krásný svět“ úspěch. Autor dvou detektivek, svou třetí sci-fi knihu, která vyšla loni, již téměř vyprodal, a nyní připravuje scénář na motivy jedno ze svých starších děl.

Po dvaceti letech skončil v Husitské ulici legendární rockový klub Kain. Nedělním koncertem skupiny Arakain se dveře tradičního žižkovského „rokáče“ definitivně uzavřely. Provozovatel, kterým byl právě kytarista kapely Arakain Jiří Urban, nedojel na nedostatek fanoušků metalu a tvrdého rocku, ani na koronavirus - majitel domu si v domě přeje nějaký klidnější podnik.

Malíř Patrik Hábl namaloval v rámci festivalu Landscape na stěnu panelového domu v nad křižovatkou Kubelíkovy, Táboritské a Ondříčkovy 40 metrů vysoký vodopád. Instalace má zapracovat přírodní tok do dopravního uzlu Žižkova u Olšanského náměstí, více však připomíná dluh radnice vůči obyvatelům paneláku, kteří přes šest let marně čekají na opravu a následnou privatizaci domu.

Byl večer 14. července roku 1420, když z brány pražských hradeb na Kutnou Horu, která stála v místech dnešního Willsonova nádraží, vyrazilo několik desítek střelců s kušemi a cepníků na pomoc obráncům Vítkova. Bitva Husitů s křižáckým vojskem se v tu chvíli nevyvíjela dobře, Jan Žižka byl v rukou nepřítele a ztrátou vrchu mezi dnešním Žižkovem a Karlínem by se Praha dostala pod křižáckou blokádu. Jednotka však vpadla křižákům na úbočí kopce do boku a způsobila v jeho řadách takový chaos, že se jednotky pod velením Heinricha z Isenburgu dali na útěk. Chaos se rozšířil mezi další katolická vojska a tím se zrodilo slavné vítězství Husitů.

Na čtyři desítky nejrůznějších výtvarných děl, instalací a intervencí ve veřejném prostoru českých i zahraničních architektů a umělců nabízí od víkendu v žižkovských ulicích osmý ročník Landscape festivalu. Jeho cílem je nejen zpestřit během letních měsíců městské prostředí, ale také upozornit na potenciál veřejného prostoru třetí městské části.

Kavárna a restaurace  v domě, kde sídlí vyhlášený žižkovský hudební a divadelní klub Palác Akropolis výrazně změnil podobu. Její interiér se ponese v duchu kultovní hospody Na Kovárně, svatostánku kapely Tři sestry, která je novým nájemcem prostor. To se ale nelíbí autorovi původní podoby, výtvarníkovi Františkovi Skálovi, který postup Akropole mediálně pranýřoval.

Autokina znají lidé spíše jen z amerických filmů. V Evropě nemají valnou tradici, projekt na Strahově, kterým se kdysi v 90. letech pokusili tento nápad přenést do českých podmínek, skončil fiaskem. Nyní v souvislosti s pandemií COVID však tento druh zábavy na Žižkově hlásí úspěch. Autokino na Nákladovém nádraží Žižkov má dopředu vyprodáno a chystá představení pro děti i další aktivity.

Sedmadvacátý ročník nejstaršího pražského masopustu odstartuje v sobotu na tržišti na JIřáku a vyvrcholí tradičním úterním rejem. Mezi tím nabídne celou plejádu akcí na různých místech – od kulturního centra Vozovna, přes artové kino Aero a Žižkovské divadlo J8ry Cimrmana až po tradiční hody v hospodě u Vystřeleného oka.

Dnes ho každá zná kvůli kultovní imaginární postavě slavného českého všeuměla Járy Cimrmana, které se na Žižkově v 90. letech usídlilo. Historie kulturního stánku v Štítného ulici však sahá až daleko před první republiku a dvakrát se stěhoval. Původní tančírna, později kaple začala žižkovským ochotníkům sloužit před 100 lety.

Po těhotné ředitelce obecní kulturní organizace Za Trojku Magdě Danel, tajemníkovi úřadu či šéfce školského odboru pokračuje koalice TOP 09, Pirátu, STAN a Zelených v personálních čistkách na žižkovské radnici. Aktuálně dostala „padáka“ dlouholetá copywriterka, korektorka, editorka textů i moderátorka Za Trojku Iva Vojtková. Vedení bývalé disidentce a držitelce státních vyznamenání za třetí odboj zrušilo smlouvu.

Historik Petr Čornej pokřtil knihu, která přináší nové informace o povaze husitského vojevůdce, po němž nese Žižkov své jméno, ale i o dobových souvislostech jeho života. Historická publikace vydaná k 600. výročí husitské revoluce, přináší nový pohled do vyhrocené debaty, zda byl Jan Žižka hrdina nebo naopak zločinec a krutý despota.

Žižkovská radnice pod vedením starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) nečekaně a bez zdůvodnění odvolala Magdu Danel, úspěšnou šéfku obecní kulturní organizace Za Trojku, která spravuje kulturní centrum Vozovna a koncertní a výstavní síň Atrium. Padáka z funkce dostala těhotná ředitelka i přesto, že její působení v čele kulturních stánků Prahy 3 pozitivně hodnotí odborná i laická veřejnost. Radnice přitom personální změnu odmítá vysvětlit, v důvodové zprávě pouze operuje termínem „ztráta důvěry,“ který husákovský normalizační režim zavedl pro politické čistky v 70. letech.

Povídková kniha „Krásný svět,“ která se v druhém polovině listopadu objeví na pultech knihkupectví, je  třetím literárním počinem žižkovského spisovatele a známého fotografa Emila Bratršovského. Po dvou detektivních románech se autor vrhnul na sci-fi - devět povídek líčí jeho vizi, jak by mohla vypadat naše budoucnost za 50, 100 či 200 let. A jeho „Krásný svět“ čtenářům v mnoha ohledech nemusí připadat až tak krásný.

Novinka Simony Bohaté „Všichni sou trapní“ je zdařilou sondou do duše žižkovského výrostka v období normalizace a zaujme jistě každého pamětníka té doby. Jde o příběh z izolovaného světa outsiderů, zasazený do reálií bourání starého Žižkova, v němž rostou první paneláky. S trochou nadsázky je to jakási žižkovská variace na slavný román Trainspotting od irského spisovatele Irvina Walshe.

Zastupitelstvo hl. m. Prahy bude dnes rozhodovat o navrácení díla Alfonse Muchy Slovanská epopej do zchátralého zámku v Moravském Krumlově.  Proti stěhování pláten, které slavný umělec věnoval hlavnímu městu a jejichž navrácení do poválečného „exilu“ prosazuje koalice primátora Hřiba, je vedle opozice také řada umělců, historiků, Muchova příbuzná i restaurátoři pláten.   

Kontroverzní a předražený plán na „vybetonování“ náměstí Jiřího z Poděbrad je zpět. Projekt, který v roce 2014 odmítli obyvatelé z okolí na veřejné debatě, následně jej vloni v létě zamítlo tehdejší starostce Vladislavě Hujové (TOP 09) zastupitelstvo městské části těsně před dokončením územního řízení, vrátil zpátky do hry její stranický kolega a nástupce Jiří Ptáček.

Festival Den architektury, který každoročně zájemcům předkládá paletu prohlídek či urbanistické a historické procházky, letos představí tři unikátní skvosty Žižkova. Bude mezi nimi Dům Radost (bývalý Dům odborových svazů), palác Akropolis a  dům Eucon. Akce proběhne od úterý 1. do pondělí 7. října, žižkovské prohlídky přijdou na řadu v neděli.

Tradiční dvoudenní oslavy vína ve čtvrti, která podle vinohradů nese své jméno, začnou již tento pátek neméně tradičně na Jiřáku. Radnice Prahy 3 slibuje vedle sezónní pochoutky, burčáku, exkluzivní výběr z českých a moravských vinařství s poutavým doprovodným programem.

Na začátku byl náhodný snímek ze zimní údržby ze Žižkova, který nápadně připomínal ikonický záběr skotského fotografa Iaina Stewarta Macmillana, na němž jdou za sebou členové Beatles přes Abbey Road nedaleko studií, kde natáčeli své slavné desky. Z fotografie vznikla úspěšná kampaň, s níž slaví Pražské služby především na sociálních sítích nebývalý úspěch.

Dramatické záběry „boje“ o budovu Československého rozhlasu na Vinohradské třídě jsou nejznámějšími obrázky z 21. srpna 1968. Centrálu, která vedla informační odpor proti invazi, se podařilo okupantům obsadit již dopoledne, vysílání však nepřerušili, protože radové spojení pohotovostní pracoviště na Žižkově. Bunkr pod Parukářkou se tak v srpnu 1968 stal klíčovým, byť skrytým, místem československého odporu proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.