Autokina znají lidé spíše jen z amerických filmů. V Evropě nemají valnou tradici, projekt na Strahově, kterým se kdysi v 90. letech pokusili tento nápad přenést do českých podmínek, skončil fiaskem. Nyní v souvislosti s pandemií COVID však tento druh zábavy na Žižkově hlásí úspěch. Autokino na Nákladovém nádraží Žižkov má dopředu vyprodáno a chystá představení pro děti i další aktivity.

Sedmadvacátý ročník nejstaršího pražského masopustu odstartuje v sobotu na tržišti na JIřáku a vyvrcholí tradičním úterním rejem. Mezi tím nabídne celou plejádu akcí na různých místech – od kulturního centra Vozovna, přes artové kino Aero a Žižkovské divadlo J8ry Cimrmana až po tradiční hody v hospodě u Vystřeleného oka.

Dnes ho každá zná kvůli kultovní imaginární postavě slavného českého všeuměla Járy Cimrmana, které se na Žižkově v 90. letech usídlilo. Historie kulturního stánku v Štítného ulici však sahá až daleko před první republiku a dvakrát se stěhoval. Původní tančírna, později kaple začala žižkovským ochotníkům sloužit před 100 lety.

Po těhotné ředitelce obecní kulturní organizace Za Trojku Magdě Danel, tajemníkovi úřadu či šéfce školského odboru pokračuje koalice TOP 09, Pirátu, STAN a Zelených v personálních čistkách na žižkovské radnici. Aktuálně dostala „padáka“ dlouholetá copywriterka, korektorka, editorka textů i moderátorka Za Trojku Iva Vojtková. Vedení bývalé disidentce a držitelce státních vyznamenání za třetí odboj zrušilo smlouvu.

Historik Petr Čornej pokřtil knihu, která přináší nové informace o povaze husitského vojevůdce, po němž nese Žižkov své jméno, ale i o dobových souvislostech jeho života. Historická publikace vydaná k 600. výročí husitské revoluce, přináší nový pohled do vyhrocené debaty, zda byl Jan Žižka hrdina nebo naopak zločinec a krutý despota.

Odvolaná ředitelka příspěvkové organizace Za Trojku Magda Daniel podle žižkovské radnice způsobila statisícové škody tím, že nezveřejnila ve veřejném registru smlouvy s dodavatelem reklamních a marketingových služeb, agenturou Amden. Starosta Jiří Ptáček (TOP 09) následně spor okolo renomované manažerky kulturní organizace zpolitizoval, když poukázal na to, že služby agentury Amden využívala také ODS. Ta jakoukoliv souvislost odmítla s tím, že pronájem mobilního stánku pro volební kampaň uhradila.

Žižkovská radnice pod vedením starosty Jiřího Ptáčka (TOP 09) nečekaně a bez zdůvodnění odvolala Magdu Danel, úspěšnou šéfku obecní kulturní organizace Za Trojku, která spravuje kulturní centrum Vozovna a koncertní a výstavní síň Atrium. Padáka z funkce dostala těhotná ředitelka i přesto, že její působení v čele kulturních stánků Prahy 3 pozitivně hodnotí odborná i laická veřejnost. Radnice přitom personální změnu odmítá vysvětlit, v důvodové zprávě pouze operuje termínem „ztráta důvěry,“ který husákovský normalizační režim zavedl pro politické čistky v 70. letech.

Povídková kniha „Krásný svět,“ která se v druhém polovině listopadu objeví na pultech knihkupectví, je  třetím literárním počinem žižkovského spisovatele a známého fotografa Emila Bratršovského. Po dvou detektivních románech se autor vrhnul na sci-fi - devět povídek líčí jeho vizi, jak by mohla vypadat naše budoucnost za 50, 100 či 200 let. A jeho „Krásný svět“ čtenářům v mnoha ohledech nemusí připadat až tak krásný.

Novinka Simony Bohaté „Všichni sou trapní“ je zdařilou sondou do duše žižkovského výrostka v období normalizace a zaujme jistě každého pamětníka té doby. Jde o příběh z izolovaného světa outsiderů, zasazený do reálií bourání starého Žižkova, v němž rostou první paneláky. S trochou nadsázky je to jakási žižkovská variace na slavný román Trainspotting od irského spisovatele Irvina Walshe.

Zastupitelstvo hl. m. Prahy bude dnes rozhodovat o navrácení díla Alfonse Muchy Slovanská epopej do zchátralého zámku v Moravském Krumlově.  Proti stěhování pláten, které slavný umělec věnoval hlavnímu městu a jejichž navrácení do poválečného „exilu“ prosazuje koalice primátora Hřiba, je vedle opozice také řada umělců, historiků, Muchova příbuzná i restaurátoři pláten.   

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad definitivně vypadl z nominace do Seznamu světového dědictví UNESCO. 

Zajímá vás, jak se žilo na Žižkově na podzim roku 1918? Přijďte dnes odpoledne do kultovní  „Hospody u vystřelenýho oka“ a ochutnejte pokrmy pražských hospod z roku, kdy vzniklo Československo.

Ne tradiční sakrální stavba architerkta Jože Plečnika dostala netradiční oltář. Nový prvek v interiéru kostela Nejvyššího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad navrhli architekti Josef Pleskot a Norbert    Schmidt, posvěcen bude příští sobotu.

Atrium na Žižkově, jedno z hlavních kulturních center Prahy 3, bude až do května uzavřeno z důvodu rekonstrukce. Kde se vlastně ve vnitrobloku žižkovských činžáků vzal barokní kostelík a jak se z něj stala koncertní a výstavní síň?  

Ve strašnickém krematoriu se dnes kolegové a blízcí rozloučili s kameramanem a signatářem Charty 77 Stanislavem Milotou. Kluk z chudé žižkovské rodiny, který se “z ulice“ stal uznávaným filmovým kameramanem, z kameramana disidentem a z disidenta spolupracovníkem prezidenta Havla, zemřel minulé pondělí ve věku 85 let.

Proti překvapivému závěru rady hlavního města Prahy poslat slavný soubor maleb od Alfonse Muchy Slovanskou epopej na zchátralý zámek do Moravského Krumlova u Brna se postavil bývalý pražský radní pro kulturu, výtvarník a dlouholetý komunální politik z Prahy 3 Ondřej Pecha. Podle něj rozhodnutí koalice TOP 09, Pirátů a hnutí Praha sobě postrádá jakoukoliv elementární logiku a oponuje celou řadou odborných argumentů.

V sobotu 20. července ve 22:17 místního žižkovského času odstartuje dominanta Prahy 3, televizní vysílač v Mahlerových sadech na Měsíc. Happening Moon 50: Zpátky na měsíc připomene pomocí tzv. videomappingu půlstoletí od historické mise astronautů Apolla 11 na jediné vesmírné těleso vyjma Země, kam vkročil člověk.

Noví majitelé přejmenovali budovu Všeobecného penzijního ústavu, v poslední době známou spíše jako Dům odborových svazů na radost. Své plány s dominantou Žižkova, kterou koupila skupina podnikatelů kolem firmy Siko loni od odborářů, představili serveru Aktuálně.cz.

Neogotickou sakrální stavbou na Sladkovského náměstí získalo neustále rostoucí lidské mraveniště, kterým byl rychle se rozvíjející Žižkov v druhé polovině 19. století, konečně na počátku 20. století konečně důstojný svatostánek. Do té doby se v třetí největší obci v Česku sloužily bohoslužby na ulici v tělocvičnách či zcela bezbožně nijak.

Pantomima, představení kalunů, loutkové divadlo pro malé i velké diváky, ale také mikromagii či  francouzské šansony představí od středy 4. až do neděle 14. září nultý ročník pouliční divadelní přehlídky „Žižkov Parade.“  Festiválek mapující malé české divadelní soubory a sólisty, provozující pouliční představení, se odehraje v Mahlerových sadech, pod Žižkovskou věží.

Tradiční dvoudenní oslavy vína ve čtvrti, která podle vinohradů nese své jméno, začnou již tento pátek neméně tradičně na Jiřáku. Radnice Prahy 3 slibuje vedle sezónní pochoutky, burčáku, exkluzivní výběr z českých a moravských vinařství s poutavým doprovodným programem.

Na začátku byl náhodný snímek ze zimní údržby ze Žižkova, který nápadně připomínal ikonický záběr skotského fotografa Iaina Stewarta Macmillana, na němž jdou za sebou členové Beatles přes Abbey Road nedaleko studií, kde natáčeli své slavné desky. Z fotografie vznikla úspěšná kampaň, s níž slaví Pražské služby především na sociálních sítích nebývalý úspěch.

Jeho fotografie, jak třímá v ruce československou vlajku na Vinohradské třídě před budovou Českého rozhlasu, obletěly celý svět. Jmenoval se Josef Zach, byl ze Žižkova a v prvních hodinách sovětské okupace v roce 1968 se stal jedním ze symbolů odporu Čechoslováků proti invazi.

Dramatické záběry „boje“ o budovu Československého rozhlasu na Vinohradské třídě jsou nejznámějšími obrázky z 21. srpna 1968. Centrálu, která vedla informační odpor proti invazi, se podařilo okupantům obsadit již dopoledne, vysílání však nepřerušili, protože radové spojení pohotovostní pracoviště na Žižkově. Bunkr pod Parukářkou se tak v srpnu 1968 stal klíčovým, byť skrytým, místem československého odporu proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Národní filmový archiv zahajuje v pátek na Nákladovém nádraží Žižkov sérii akcí, která má tento prostor dočasně oživit. Projektem Filmová představení na kolejišti chce instituce má ze stále chátrající budovy vytvořit na čas kulturní, relaxační, ale i pracovní scénu pro všechny Pražany.

S nadsázkou jde o variaci na slavný film z 50. let, který se pokoušel mapovat osudy obyčejných lidí na Žižkově. Krátkometrážní snímek Roots in Ego je příběhem mladých lidí, žijících v Praze 3. Zatímco Žižkovská romance byla nekritickou sondou většinové společnosti v komunistických 50. letech, aktuální snímek žižkovské režisérky Kristiny Weiserové, který bude mít premiéru 3. března v Paláci Akropolis, je alternativní dílo o ztracené nevinnosti, samotě a paranoie v kulisách pražského Montmarteru.

Mimořádnou nabídku představí tradiční nedělní odpolední představení v žižkovském artovém kině Aero 22. ledna. V rámci festivalu Prague Shorts zde proběhne promítání sedmi krátkých dětských filmů z dílny současných evropských tvůrců.

Pracovní týden uzavřeme tentokrát povídkou autorky Báry Gregorové, která za svůj prozaický debut Kámen - hora - papír byla v roce 2008 nominována na Cenu Jiřího Ortena. Spisovatelka se také zabývá překládáním, publicistikou, ale také horolezectvím. Příjemně čtení přejeme!   

Jeho film Pražská pětka udělal z recesistického divadelního spolku Sklep před desítkami let národní fenomén. Stál u zrodu žižkovské hudební a divadelní scény v Paláci Akropolis, z projektu však odešel ještě před otevřením. 

Mohutnou kampaň na podporu výstavby nové galerie pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy na žižkovském Vítkově rozjela v minulých dnech žižkovská radnice, která na podporu projektu založila nadační fond. Proti projektu se však postavila primátorka Adriana Krnáčová (ANO), podle které by výstavní síň měla vyrůst na Těšnově. Angažmá starostky Prahy 3 Vladislavy Hujové (TOP 09) v boji o slavné dílo kritizují také opoziční Zelení.