Takzvaný „nový čistý kurz“ na žižkovské radnici, kterým koalice na žižkovské radnici označuje sama sebe, se během vánoc rozplynul jako pára nad hrncem, když na starostu Prahy 3 Jiřího Ptáčka prasklo, že jeho soukromá firma „fachá“ na státních zakázkách za statisíce, přestože reálnou cenu jejich práce odborníci oceňují spíše o řád nižšími hodnotami. Podezření, že jeho firma NETservis získala za ne příliš transparentních podmínek a přestřelenou cenu zakázku na vývoj webové prezentace Národního muzea v přírodě zveřejnil internetový server Hlídač státu. Kulturní instituce spravuje čtveřici expozic a tak byla poptávka prezentována jako vývoj pětice webů a jejich údržba, byť se fakticky jedná o jednu středně velkou webovou prezentaci. A zakázku právě získala za cenu 660 tisíc firma žižkovského starosty, přičemž výběr dodavatele nebyl podle aktivistů z Hlídače státu dvakrát transparentní.
Už samotný fakt, že aktivní politik vlastní firmu, která „frčí“ o sto šest v kšeftech financovaných z peněz daňových poplatníků, je ve vyspělých demokraciích naprosto nemyslitelné. A jak myslíte, že reagoval starosta Ptáček, který se do čela radnice dostal jako aktivistický bojovník za větší transparentnost v Praze 3. No jistě, vše je přeci spiknutí - kampaň opozice, která tím ničí politickou kulturu a poškozuje městskou část.
Získala starostova firma zakázku v otevřeném výběrovém řízení?
Zároveň s konspiračními teoriemi žižkovský starosta do éteru vypustil mlžný opar, který měl zakrýt realitu, že web za který by žádná soudná soukromá firma nezaplatila víc než několik desítek tisíc, stál od jeho firmy daňové poplatníky 660 tisíc korun. „Zakázka byla vysoutěžena na nejmenší cenu a konkurenčních uchazečů byla celá řada,“ uvedl Ptáček na sociálních sítích. Snažil se tím rozptýlit podezření, že cena, kterou inkasovala jeho firma z kapes daňových poplatníků, byla férová a vycházela z tržních nabídka, což není tak úplně pravda. Národní muzeum v přírodě totiž tuto zakázku malého režimu zadalo v tzv. zjednodušeném podlimitním řízení, což je oslovení několika předem vybraných dodavatelů. „Otevřenost tohoto typu zadávacího řízení je velmi nízká, neboť stanovení okruhu možných dodavatelů je plně závislé na vůli zadavatele. Tato závislost dodavatelů na „přízni“ zadavatele vytváří ideální korupční příležitosti,“ tvrdí o způsobu rozdělování zakázek, kterým se stala Ptáčkova firma dodavatelem valašské kulturní instituce Občanské sdružení Oživení, jež se věnujeme tématům korupce, střetu zájmů a vyšší transparentnosti na všech úrovních veřejné správy.
Pokud starosta Ptáček hovoří o tom, že se o zakázku ucházela „celá řada“ dodavatelů, pak realita je taková, že nabídku podala vedle jeho NET servisu ještě jedna firma se sídlem v Brně a jedna ze Žižkova. To vážně není „celá řada,“ to jsou dva.
Jediným faktickým pochybením Hlídače státu v textu bylo to, že inkriminovaný starostův byznys „sečetl“ s další státní zakázkou, kterou jeho firma získala v nedávné době, což byly práce na webu Národního muzea. A Národní muzeum v přírodě a Národní muzeum jsou dvě rozdílné instituce, byť obě spadají pod stejný státní úřad – ministerstvo kultury.
Spiklenecké teorie vzor „Kampáááň“
Místo, aby se starosta pustil do podrobného vysvětlování toho, za jakých okolností do jeho firmy proudí peníze daňových poplatníků, začal šířit spiklenecké teorie. Autorem analýzy pro web Hlídač státu je totiž publicista, který se zná s šéfem opoziční žižkovské ODS Alexanderem Bellu. TOP 09 z Prahy 3 v této souvislosti vytáhla několik let starou skupinovou fotografii, kde jsou oba muži společně. Bellu známost nepopřel, nicméně odmítl „spikleneckou“ teorii, kterou se Ptáček snaží své podnikatelské peripetie vysvětlit. Autora prý neviděl čtyři roky. Ať to je, či není pravda, není vůbec podstatné. Podstatné je, zda je cena 660 tisíc korun za jednoduchý web s neveřejnou částí a čtyřletou správou férová, a zda neodteklo zbytečně moc peněz z kapes daňových poplatníků do politikovy firmy.
Držte huby, vládneme!
To ale není stále vše. V další části už si starosta diktátorsky spojil vlastní problémy s problémy „léna,“ kterému „vládne.“
„Takhle si konstruktivní práci opozice opravdu nepředstavuji. Takové praktiky ničí nejen politickou kulturu a vztahy mezi námi, ale v konečném důsledku také negativně dopadají na městskou část,“ hřímal na opozici přes sociální sítě. Skutečnost je ale taková, že na městskou část negativně dopadají především kauzy pana starosty, který se neuvědomuje, že k politické kultuře vyspělé země především patří to, že firmy aktivních politiků z principu „nemakají“ na státních zakázkách.
Demonstrace pokrytectví a arogance
Ptáčkovo chování je o to absurdnější, že je členem TOP 09, která proslula dlouhodobou drtivou kritikou napojení firem Andreje Babiše na státní finance. Fakt si neuvědomuje, že káže vodu a pije víno?
Možná by šlo žižkovskému starostovi i tolerovat, že mu nedošlo, že aktivní politiku nejde spojovat s podnikáním za peníze daňových poplatníků. Prostě nejde - z principu. Co ale tolerovat nejde, je, že si nehodlá zvykat na veřejnou kontrolu jak z řad opozice, tak i tisku a občanské společnosti. Místo toho si s bezbřehým pokrytectvím bere za rukojmí městskou část a snaží se svalit vinu na toho, kdo ukázal, že má máslo na hlavě.
A že ho tam má, o tom není nejmenších pochyb.