Monumentální dílo s dvaceti obřími plátny věnoval malíř Alfons Mucha v roce 1928 Praze s podmínkou, že pro soubor metropole vybuduje vlastní výstavní síň, což se doposud nestalo. V roce 2010 vznikla odborná studie, ve které komise architektů vybrala jako nejvhodnější místo pro stavbu vrch Vítkov. Za umístění díla, které shrnuje slovanské dějiny, na Žižkově se angažuje dlouhodobě první dáma Prahy 3 Vladislava Hujová. V prosinci dokonce žižkovská radnice oznámila založení nadačního fondu na podporu výstavby vítkovské galerie, kam mohou podporovatelé zasílat příspěvky.
Ránu celému plánu však v pondělí uštědřila primátorka Prahy Adriana Krnáčová, když oznámila, že výstavní síň by měla vyrůst na místě bývalého nádraží na Těšnově u pražské magistrály. Podle pražských radních by tak bylo dílo dobře dostupné pro všechny návštěvníky Prahy.
Hujová kontrovala obviněním magistrátu z nesmyslného politikaření a plýtvání veřejnými penězi. „Rušná dopravní křižovatka Těšnov je z mého pohledu nejhorší variantou. Je nepochopitelné, že představitelé hlavního města odmítají respektovat odborný názor architektů z roku 2010, politikaří a plýtvají veřejnými prostředky na opětovné ověřování míst pro umístění epopeje," uvedla starostka Prahy 3.
Sporu žižkovské radnice s magistrátem využila také Strana zelených, která je na Žižkově. Aktivity starostky Hujové za umístění Slovanské epopeje na Žižkově Zelení označili za snahu o budování „politického pomníčku.“
„Doporučujeme lidem, aby na tento pochybný projekt peníze neposílali, a radnici vyzýváme k jeho pozastavení a vrácení případných darů. Považujeme za nehorázné, že starostka již teď slibuje darujícím zvěčnění jejich jmen v pavilonu, který sama nestaví ani nefinancuje a který na Vítkově vzniknout zřejmě vůbec nemá,“ prohlásila Petra Jelínková ze Strany zelených Prahy 3.