Pavel Bém i přesto, že byl médii často spojován s kmotry i kauzou Opencard, překvapivě v průzkumu získal hlasy 19,7 procent respondentů. Na druhém místě za ním se umístil jeho nástupce ve funkci Bohuslav Svoboda s 14,5 procenty hlasů a třetí opět poněkud překvapivě Adriana Krnáčová z ANO (10,3 procenta).
Bémovo vítězství v průzkumu je poněkud překvapivé, protože především v posledním období jeho osmileté vlády v letech 2002-2010 v metropoli čelil ostré mediální kritice. „Jakkoli není dvacet procent nijak závratný zisk, je zjevné, že u Pavla Béma v očích řady Pražanů převládají pozitivní pocity, které mohou souviset nejen s jeho působením v pozici starosty Prahy 6, ale i s jeho aktivitami a rozvojem Prahy za doby, kdy stál v čele pražského magistrátu,“ uvedl ředitel SANEP Jan Fulín.
Na druhé straně nejhůře hodnocenými primátory od roku 2019 byli Milan Kondr, Igor Němec a Tomáš Hudeček. Na chvost žebříčku respondenti zařadili svými sympatiemi také současného pirátského primátora Zdeňka Hřiba (4,9 procent). Nízkou oblibu současného primátora ostatně nedávno ukázal také průzkum oblíbenosti hejtmanů (hl. m. Praha je zařazena mezi čtrnáctku územněsprávních celků, fakticky je metropole krajem). V žebříčku, kterému vládně zlínský hejtman Jiří Čunek pražský primátor zcela propadl a skončil na posledním místě.
Jedním z důvodů tohoto propadu mohou být podle průzkumu SANEP neustálé spory uvnitř pražské koalice. Negativní body prý přinesl také nápad zjišťovat počet prázdných bytů ve městě podle stavu elektroměrů, obsazování dozorčích rad městských firem, zejména v Pražské plynárenské či v Dopravním podniku, nebo prodej bytových domů na sídlišti Černý Most. „Aktuálně se projevila také kritika, kterou Zdeněk Hřib sklidil i z vlastních stranických řad koncem května, kdy bylo hlasování o investici za 1,5 miliardy korun do geologického průzkumu trasy metra D poprvé v polistopadové historii pražského magistrátu tajné, uvedl Jan Fulín.