Z malebného jihočeského památkového klenotu, ležícího v meandrech Vltavy v podhůří Šumavy aktuálně kvůli pandemii koronaviru vymizeli davy asijských turistů, pro které se stal Český Krumlov v posledních letech jedním z hlavních turistických lákadel Evropy. Nahradili je domácí návštěvníci, díky nimž se do ulic, restaurací i další míst památkové perly České republiky vrátila atmosféra, kterou město mělo před boomem globálního turistického zájmu.
Jedním z oblíbených center se opět stal také malý hotel v samotném epicentru historické lokality na adrese Radniční 27. Jde o Hotýlek u Malého Vítka, vytvořený ze tří dříve zchátralých historických měšťanských domů. Všechny stojí na gotických základech, dva z nich mají dnes barokně klasicistní fasády, třetí si udržuje gotický vzhled i s portálem z 2. poloviny 15. století.
To, co je na Malém Vítkovi v konkurenci dalších ubytovacích kapacit ve vyhledávané památkové rezervaci výjimečné, je však spojení historického genia loci s vlastní osobitou pohádkovou magií.
Citlivou rekonstrukcí dříve zchátralých objektů vznikl atraktivní podnik, který zachovává vše, co na budovách bylo historicky cenné a šlo zachránit, zároveň však přidává i něco navíc – osobitý styl, který v pohádkovém městě dává hotýlku originální atmosféru. Interiér snoubící historii s moderním výtvarným pojetím vytvořil na základě zadání majitele objektu místní architekt Petr Okleštěk, který zvolil pohádkové motivy. Interiéry dvou desítek pokojů pro hosty, jsou dílem dalšího Krumlováka Bedřicha Pingitzera, místního podnikatele, výtvarníka a autora pohádky o Krumlošovi, kterou je pojetí hotelu inspirováno. Každý pokoj tak má svou vlastní pohádkovou bytost, vlastní výtvarné pojetí. Tyto pohádkové motivy jsou navíc zasazeny do celkové citlivé rekonstrukce, která respektuje původní členění trojice domů v jedné z nejstarších ulic v centru města, ale také původní materiály. Ať jde o dřevěné šindele na střechách, tradiční vápenné omítky v interiérech i na fasádách, či o dlažby z tradičních pálených cihel, které jsou usazeny do písku.
Atmosféra Hotýlku U Malého Vítka, kde má každý pokoj vedle standartního vybavení v podobě koupelen, TV, telefonu a WIFI připojení také svůj vlastní pohádkový příběh, učarovala i řadě Žižkováků, či lidem s touto svébytnou pražskou čtvrtí spojených. Patří mezi ně například český filmový režisér Tomáš Vorel, který byl zakladatelem Centra nezávislé kultury v Paláci Akropolis. Umělec z okruhu bývalého prezidenta Václava Havla a divadla Sklep v jednom z pohádkových hotelových pokojů psal scénář ke svému filmu Skřítek, na dalším stříhal svůj celovečerní film Gympl.
„Na světě je mnoho kouzelných míst a hotelů. Ale Malý Vítek je zcela jedinečný, nenapodobitelný, neopakovatelný. A stále stojí za to, ho objevovat,“ říká režisér a scénárista Vorel.
Specifická atmosféra se zalíbila také výtvarníkovi Jaroslavu Rónovi, či dvornímu scénáristovi Jana Hřebejka Patru Jarchovskému. Do Vítka si našli cestu herci z divadla Sklep, muzikanti kolem Davida Kollera, pravidelně sem jezdí také další filmový režisér Václav Marhoul. „Někteří moji známí v Krumlově tvrdí, že ve Vítkovi přebývají duchové. Možná ano, možná ne, ale pokud se v něm skutečně vyskytují, tak vysílají čistě pozitivní energii,“ tvrdí autor filmových šlágrů jako je Tobruk či Nabarvené ptáče, jejichž scénáře vznikaly také v pohádkovém krumlovském hotýlku.
Po uvolnění pandemických opatření se do kouzelného hotýlku v Radniční ulici hosté vrací a přibývají i noví. Vítek totiž v konkurenci ubytovacích kapacit nabízí přeci jenom o něco originálnější zážitek, než jsou v méně či více luxusním provedení středověké kulisy jinak standardních hotelových služeb. Hotýlek má svou osobitou duši, jež má vkus a styl.
Přesvědčit se o tom můžete ostatně sami. Více informací najdete na www.vitekhotel.cz.