Důvodů, proč stojí vysílač v Mahlerových sadech, bylo na počátku stavby několik. Prvotním impulsem bylo připravit pro Prahu radiokomunikační středisko, které by poskytovalo moderní telekomunikační služby. Druhým pak uvést v činnost vysílač, který by zabezpečoval šíření televizních signálů na území Prahy, a nahradil tak vysílač Praha - Petřín. Ten tuto činnost zajišťoval téměř 40 let (1953 -1992).
Bylo také zapotřebí vybrat jednu ze šestnácti vytipovaných lokalit, splňující přesně definovaná kriteria: výšku (čím vyšší místo, tím menší potřeba na výšku stavby), umístění uprostřed města (dosahy signálů), umístění mimo dosah letového provozu a nakonec hlediska urbanistická a památkářská.
Nepřehlédnutelná dominanta
Samotná věž byla postavena mezi lety 1985 - 1992 podle návrhu architektů Václava Aulického, Jiřího Kozáka a Alexe Béma. Jde o velmi zajímavou technickou stavbu, při níž bylo využito několik novinek, a dokonce i patentů.
Základ stavby je umístěn v hloubce 15 metrů pod povrchem a tvoří jej 4 metry silná železobetonová deska o průměru 30 metrů. Nad povrchem pak objekt tvoří 3 ocelové tubusy a 9 kabin. Tubusy dosahují výšky 134 metrů a jsou vyrobeny z ocelobetonové (spřažené) konstrukce. Na povrchu je šestnáctimilimetrový ocelový plech a teprve zevnitř pětadvacet centimetrů betonu.
Hlavní věž zakončuje anténní nástavec sahající až do výšky 216 metrů. V nejvyšším bodě má výchylku až 120 cm, není ale znatelná, protože ji eliminuje speciální kyvadlový tlumič. V samotném nástavci se nacházejí veškeré antény, jsou tam signalizace policie a zdravotnické záchranné služby, antény pro digitální přenosy. Hlavní tubus má průměr 6,2 metru a jsou v něm umístěny dva rychlovýtahy. Další nohy věže mají průměr 4,8 metru a jsou v nich provozní výtah, kanalizace a nouzové požární schodiště.
Bublinové kabiny
Na vertikální konstrukci jsou umístěny klimatizované kabiny. Restauraci ve výšce 64 metrů tvoří 3 bublinové kabiny s kapacitou 52 osob. Kavárna pojme 52 hostů a salonek 30. Restaurace je po rekonstrukci, stejně tak jako vyhlídkové. Ve výšce 93 metru najdete vyhlídku pro návštěvníky, kde lze při dobrém a jasném počasí dohlédnout do vzdálenosti až 100 kilometru. Poslední série kabin je ve 120 metrech, kde se nachází technologické zázemí pro šíření televizního a rozhlasového signálu, mobilní telefonní síť, meteorologická měření. Několik zařízení pro šíření signálu je také umístěno na střeše této nejvyšší kabiny a na plošinové konstrukci nad ní.
Mimina Babies
Stavba oživla až několik let po dokončení, a to nejprve dočasnou (2000), a po příznivých ohlasech trvalou (2001) instalací plastik výtvarníka Davida Černého. Černá laminátová miminka lezou po všech tubusech a některých kabinách, nahoru i dolů a instalovány byly za souhlasu autora i provozovatele stavby. „Z dálky působí jen jako nějaký hmyz, ale jejich rozměry jsou rovněž gigantické - každé měří několik metrů,“ popisuje tento výtvarný počin architekt Zdeněk Lukeš, který se architektuře Prahy 3 věnuje ve svých publikacích. Mimochodem, i tento projekt, který si obyvatele Prahy získal, rozproudil opačnou diskuzi na již zmíněném serveru Virtualtourist.com.
Víte, že?
Nadmořská výška vrcholu věže: 474 m Výška věže: 216 m Viditelnost z kabiny: až 100 km Výstavba v letech: 1985 - 1992 Hmotnost věže: 11.800 tun