Jak se stát mistrem světa v boxu? A ještě ke všemu nejmladším v historii? Namíchejte talent, nenávist, vztek. Vyjde vám Mike Tyson. Od listopadu 1986 do února 1990 nejlepší boxer planety. Dnes? Čtyřiačtyřicetiletý chlapík, co se snaží uživit, zapomenout na průšvihy a rodinné tragédie a žít slušně, jako běžný Američan, jak sám říká. V říjnu se jeden z nejslavnějších sportovců historie na týden přijede ukázat do Prahy.
V naší stověžaté se zdrží Mike Tyson 6 dní. Vrcholem bude galavečer 22. října na Žofíně. Tyson Česko navštíví poprvé, setká se zde s obchodními partnery, měl by vést trénink, ale také podpořit charitativní projekt dětí v motolské nemocnici, kterou osobně navštíví. „Rád bych se projel na koni někde za městem, a pak taky na lodi po té vaší krásné řece,“ napsal Tyson v dopise českým fanouškům.
Jaký byl jeho život? Prozradil to vlastně až slavný celovečerní dokument režiséra Jamese Tobacka, který před pár lety obletěl svět.
V listopadu 1987 se talentovaný Mike Tyson, pro zasvěcené hvězda budoucnosti (nikdo ještě netušil, že ta budoucnost přijde po pár minutách), postavil v ringu proti Jamajčanovi Trevorovi Berbickovi. Bum, prásk, bum. Berbick šel ve druhém kole k zemi a Tyson se ve 20 letech, čtyřech měsících a 22 dnech stal nejmladším šampionem boxerské historie.
„Viděli jsme zrození následníka Dempseyho, Louise, Marciana nebo Aliho,“ tvrdili tehdy nadšení odborníci. Trenér Cus d’Amato, který se Tysona ujal po smrti jeho matky, stvořil skvělého boxera, který se pak jako vůbec první stal šampionem všech tří tehdy existujících a uznávaných asociací. Dokument odhaluje, že mladý boxer šel do ringu naštvaný, vzteklý a zuřivý, protože měl kapavku a nedařilo se mu nemoci se zbavit. Kdyby tohle ještě nestačilo, tak navíc chtěl ponížit boxera, který několik let předtím v ringu zesměšnil jeho idol, Muhammada Aliho. Vletěl na Berbicka a doslova ho rozbombardoval. Zle a s bezcitným výrazem ve tváři. Agresivita, nenávist, zloba. To byl Tyson, jehož nejslavnější přezdívka je Železný Mike.
Až při natáčení filmu vyšlo najevo, že boxer, kdysi idol fyzické kondice, má odjakživa vážné zdravotní potíže. Vůbec poprvé se až na plátně Tyson přiznal k tomu, že ho trápí problémy s dýcháním. Prý i proto se vždy snažil soupeře rychle vyřídit, knokautovat. „Když jsme mu dali mikrofon a já si vzal sluchátka, šokovalo mě, s jakými obtížemi ten člověk dýchá,“ popsal to v listu New York Times režisér Toback. „Nikdy dřív o tom nemluvil. Je jasné, že to byla jeho velká slabina a že nechtěl, aby o tom soupeři věděli.“ V dětství z něj měli všichni legraci. Brýlatého tlusťocha z newyorského Brownsville napřed opustil táta, a pak ho matka nechala, ať se o sebe stará sám. Zemřela, když mu bylo šestnáct. „Hned vás napadne, že jeho pozdější agresivita se určitě zrodila právě v těch momentech,“ tvrdí tvůrci filmu. „Ano, tehdy jsem se rozhodl, že už nikdy nechci mít strach, že už nechci, aby mě starší a větší bili a zastrašovali,“ říká ve filmu Tyson. „Vyrůstal v prostředí, které si drtivá většina z nás neumí ani představit,“ vysvětluje Big Joe Egan, bývalý tréninkový partner Tysona, muž, který se s Železným Mikem dodnes stýká. „Proto byl takový, jaký byl.“
Tyson v roce 1990 o titul senzačně přišel v souboji s Busterem Douglasem, naprostým outsiderem. Víc než boxu se věnoval mejdanům. Ta porážka ho prý navždy změnila. „Byl jsem zvíře,“ přiznává Tyson: „Pak už ne.“ Podle některých odborníků změnila prý i svět boxu. Ten se právě od Tysonovy prohry marně snaží v popularitě dostat tam, kde byl před ní.
Z kopce to s Tysonem po všech stránkách podle odborníků šlo ale už od roku 1988. Vyhodil trenéra, který to s ním uměl. Oženil se a vzápětí rozvedl s tehdy populární televizní herečkou Robin Givensovou, která ho obvinila z domácího násilí. „Kdybych se jí dotknul, tak je přece mrtvá,“ marně se hájil. Krachem skončilo i jeho druhé manželství, nyní je ženatý potřetí. Podle dostupných pramenů mu jeho partnerky daly celkem sedm dětí.
V létě 1991 byl Tyson zatčen a obviněn ze znásilnění osmnáctileté Desirée Washingtonové, účastnice soutěže krásy. „Choval jsem se ke spoustě ženských fakt hnusně, ale téhle jsem neublížil,“ hájil se Tyson. Marně. Na začátku roku 1992 byl odsouzen na 6 let odnětí svobody.
Ve vězení strávil tři roky a během trestu přestoupil na islám. Letos dokonce absolvoval tradiční pouť do saúdskoarabské Mekky. Po návratu do civilu začal boxovat a diváci placených kanálů za jeho první zápas zaplatili 96 milionů dolarů ve světě, z toho rekordních 63 milionů jen ve Spojených státech. Když v roce 1996 znovu vyhrál titul mistra světa, vypadalo to, že bezporuchová mašina na tuny dolarů a tituly funguje dál. Omyl.
Odhaduje se, že v nejlepších letech dokázal Tyson vydělat 300 milionů dolarů. Extrémní odhady se pohybují kolem miliardy. V roce 2003 se svět ale dozvěděl, že Tyson zbankrotoval, během let přišel o všechno.
Ještě v roce 2005 boxoval s neznámým Irem Kevinem McBridem, protože potřeboval peníze k přežití. A ostudně prohrál. „Box už mě dávno nebavil,“ přiznal. A pak dal profesionálnímu boxu (definitivně) sbohem.
Zpět do roku 1996, kdy se Tyson utkal s Evanderem Holyfieldem a vypadalo to na návrat zlatých časů. Jenže Tyson prohrál a jeho tábor po utkání rozpoutal mediální válku. Holyfield prý během zápasu skrytě používal nepovolené údery hlavou. Kdo nic nevěděl oTysonovi aHolyfieldovi, natož pak o nějakých úderech hlavou, v roce 1997 už musel být v obraze.
Jejich druhý souboj totiž skončil skandálem: Tyson během souboje kousl soupeře do ucha, a pak mu ho kus přímo ukousnul, za což byl diskvalifikován! Všechno to podtrhly rvačky v hledišti. Tysona k osudným kousancům vyprovokovaly prý Holyfieldovy rány hlavou.
Tyson si vysloužil trest, skoro rok nesměl boxovat. Manažeři si rvali vlasy: za zápas s Holyfieldem, který přinesl 100 milionů dolarů, bral Železný Mike rovných 30. Naděje na podobně výdělečnou odvetu byla tatam. Jeden z Tysonových bývalých koučů pak prohlásil, že Železný Mike to všechno naplánoval, aby dostal doživotní trest a mohl z boxu zmizet, zbavit se podivných svazků s manažery a dalšími lidmi v zákulisí profesionálního boxu, a aby si mohl užívat důchod. Jeho slova nikdo nepotvrdil. Jenže trest nebyl doživotní, a tak se Tyson v lednu 1999 znovu vrátil do ringu, když si předtím přivydělával při wrestlingových zápasech. Odhaduje se přitom, že za jeden večer mezi zápasníky bral ve výjimečných případech i 3 miliony.
Sport a box se v té době dostaly znovu na vedlejší kolej. V roce 1999 si odseděl devět měsíců za to, že po autonehodě napadl dva lidi. Co na tom, že rok nato zase boxoval, dokonce v Evropě. Fanoušky Tyson fascinoval, jenže britská média spíš než box zajímalo to, zda měl být takovýhle týpek vůbec vpuštěn do země a kdo za to může, že se přes hranice nakonec dostal.
Tyson a jeho manažeři se pořád nevzdávali, v honbě za penězi v roce 2002 dokonce dohodli zápas se skvělým Lennoxem Lewisem, úřadujícím šampionem. Tohle mělo náboj. A nejen v tom, že oba se spolu tréninkově utkali v roce 1984 jako nadějní amatéři. „Vytrhnu ti srdce z těla a sním tvoje děti,“ řekl Tyson někdy v roce 2000 na adresu Lewise. Dva roky nato, před tiskovou konferencí, kde oba měli vzájemný souboj oznámit, byly tohoto výroku plné noviny. Takže není divu, že se stalo to, co se stalo…
Během tiskové konference v New Yorku se do sebe oba borci a jejich týmy pustili hlava nehlava. Pár měsíců nato Lewis v ringu Tysona knokautoval. Důležitější asi bylo, že zápas vydělal rekordních 106 milionů dolarů a oba soupeři si přišli na svoje. V roce 2003 si Tyson pořídil tetování na obličej, během 49 vteřin si připsal poslední výhru v profesionálním ringu, dočetl se, že je číslem 16 v historickém žebříčku nejlepších boxerů podle časopisu Ring Magazine a ohlásil, že nemá ani vindru.
V honbě za penězi dohodl utkání s Bobem Sappem, mohutným zápasníkem K-1. Jenže japonské úřady americkému recidivistovi odmítly vydat vstupní vízum. Pak si během jiného boxerského boje (druhé kategorie) poškodil vazy v koleni a soupeř ho snadno knokautoval.
V červnu 2005 prohrál s již zmíněným McBridem a s profiboxem skoncoval. Pak už se věnoval jen exhibicím. „Splácím dluhy,“ říkal otevřeně. „Můj život za nic nestojí, podělal jsem to. Jsem smířený s tím, že za peníze půjdu někomu dělat boxovací pytel. Proč ne.“
Mezitím má dál problémy se zákonem, při odjezdu z nočního podniku málem naboural policejní vůz, což mu nakonec vyneslo den vězení, 360 hodin veřejně prospěšných prací a tříletou podmínku za jízdu pod vlivem omamných látek a držení kokainu. Loni na podzim se na letišti v LA poštuchoval s fotografem a skončil ve vazbě. Malichernosti. Aspoň v souvislosti s tím, co Tysona potkalo loni, když tragicky zemřela jeho čtyřletá dcera Exodus.
Jaké má dnes bývalý šampion, který v ringu elektrizoval celý svět, ambice? „Žít jako slušný člověk. Mám na to,“ tvrdí. „Jsem finančně na dně, ale nestěžuji si. Mám skvělou ženu, nezasloužím si ji. Nezasloužím si ani ty úžasné děti, které mám.“
V nejlepších letech udělal svým soupeřům peklo na zemi. Pak ho prožil sám.
