Zima na Žižkově? Nakonec, proč ne.

Autor: Redakce

Nemusíte jezdit daleko, abyste si zalyžovali, sáňkovali a užili zimu na horách. V Praze 3 je spousta míst, kde se dají zimní sporty provozovat aktivně. A pokud vám to nestačí, těchto míst je plná Praha. Nevěříte? Provedeme vás žižkovskými zimními radovánkami napříč generacemi.

Kol a kolem, na zimu v Praze stačí běžky, lyže, brusle, sáňky, boby a někdy jen dobrá nálada, plno sněhu, kopec a pytel. Věřte tomu nebo ne, ale poslední 4 věci stačily všem dětem i dospělým již před sto lety. Tedy až na ten igelitový pytel. A tehdy bylo na Žižkově mnohem více míst, kde se dalo užít zimy plnými doušky. Zimu si všichni užívali, kde se dalo. Stačila prudká zledovatělá ulice, zasněžený kopec a tehdy i důchodky vycpané novinami, aby nebyla taková zima.
V březnu nás všechny navíc čekají jarní prázdniny a bude-li přesně taková ladovská zima jako byla v prosinci, máme se my, i naše děti, na co těšit i v jedenáctém roce nového tisíciletí.

Před více než 100 lety
Kromě ulic dříve k zimním radovánkám sloužilo i mnoho vrchů, krom těch známých, k nimž se dostaneme dále, to byly i kopce, které jsou již nyní zastavěny domy a připomínají je jen názvy těchto původních míst. Jedním z nich byl Všivý vršek, který se nacházel v blízkosti Řehořovy ulice. Dále to byla Baklovka, místo dětských her, kopané a cirkusů. Ta vymezovala prostor od dnešní Táboritské ulice až k Vinohradům. Vrchy Kuralovka a Vendelínka, další místa určená pro dětské hry, pak byla v místech dnešní Kubelíkovy a Chvalovy ulice. A posledním kopcem na Žižkově byla tzv. Červená skála, která se nacházela na konci Parukářky směrem k Jeseniově ulici, kde byly ještě donedávna vidět zbytky červené skály. Na tomto místě dříve stávala aréna pro děti s kolotočem, které se říkalo Schönfeldovi koníčci. Rovněž bylo známo několik žižkovských rybníků, které byly hojně využívány k bruslení a jiným zimním radovánkám. Měla je totiž dříve téměř každá usedlost. Tvořila je řada potoků, které se do nich vlévaly. Blízko obce Šestovice vyvěral Olšanský potok, který tekl směrem ku Praze, kde za přispění mnoha potůčků v místech Kapslovny sílil, až vyústil do Olšanského rybníka. Další rybník byl v místech hostince U Zeleného stromu. Olšanský potok ovšem protékal dále Chelčického ulicí a točil se vpravo k Bezovce. Zde stál mlýn Bezovka a jeho součástí byl další malý rybníček. Potok dále pokračoval přes Karlín až k Vltavě, do níž se vléval. Jejich dnešní podobu moc neznáme, část byla svedena do kanalizace při stavbě Karlínských železničních viaduktů v letech 1843 a 1849. Další úsek přitékající do rybníka od Židovských pecí pak zpečetila stavba Nákladového nádraží Žižkov.



Před 70 lety
Na Praze 3 se tehdy jezdilo opravdu všude, stačily ulice, zamrzlé rybníky, příhodné zasněžené plácky. Již Miroslav Čvančara, ve své knize Moje žižkovské dětství, popisuje: „Zimu jsme my, 7-9letí kluci, měli rádi. Sněhu tehdy bylo dost, vydržel dlouho, a proto se některé strmější ulice, přechodně vyjmuté z provozu veřejné obsluhy, proměnily na sáňkařské dráhy. Opakovaně jsme vytahovali naše sáně, námi přejmenované na ,Cyklon‘, až do úrovně Lucemburské ulice, a předhánějíc ostatní sáňkaře, řítili jsme se Rostislavovou ulicí (Radhošťská kolem náměstí Kollárova, Žižkovo náměstí) až na konec Ondříčkovy ulice.“ Další pamětník Miroslav Weisheitl vzpomíná: „Sáňkovalo se v okolí Žižkovské vozovny, kde jsem bydlel, tedy ulicí Za Žižkovskou vozovnou až k ulici Biskupcova ze Židovských pecí.
Potom také z kopce za školou Na Pražačce směrem k železniční trati, kde do 50. let nebyla Novovysočanská ulice ani stromy. Kopec Na Balkáně byl dalším místem, zde se dokonce i lyžovalo.
Obdobně se zimní sporty provozovaly na vrchu Vítkov a Bezovce, kam jsem ovšem nechodil, neboť jsem bydlel dost daleko.“ A pokračuje: „V mém dětství jsme si dělali (my kluci) tzv. ,Bobíky‘. Na prkýnko velikosti 50x30 cm se připevnily dva špalíky dřeva (cca 10x10 cm) a na ně se přidělaly brusle (šlajfky nebo džeksny). Vršek se potáhl látkou a vyložil se filcem. Jezdilo se na tom hlavně na zledovatělých klouzačkách v kopcích.“
Kromě toho měl však Žižkov celou řadu míst, kam se chodilo bruslit, což pan Weisheitl upřesňuje slovy: „Bruslit se chodilo na hřiště kopané Na Ohradě nebo na hřiště bývalého SK Žižkov na rohu Jeseniovy a Želivského ulice (je zde nyní gymnázium), kde se hrával i hokej za umělého osvětlení.“



Před 50 lety
Rodilý Žižkovák Petr David, který je dalším zdrojem informací, vypráví: „Na lyže jsme my a moje děti chodili hlavně do Višňovky, a dodnes nikdo nechápe, proč se jí tak říká, protože tam rostou pouze třešně. Pak na Ďolík, neboli Kotel, který začínal od Spojovací v místech, kde jsou TV spoje, a táhne se k ulici Na Balkáně. Zde se dokonce lyžovalo a sáňkovalo ještě před pár lety, když dole směrem k budově Sazky ještě nevedla silnice. V těchto místech byl nahoře ochoz, po němž se chodilo směrem na Vysočany a Harfu. Později uprostřed tohoto prostoru vzniklo fotbalové hřiště.“ A jeho dcera doplňuje další oblasti: „Všichni od Ohrady chodili v zimě na Vítkov, nebo sportovali Na Krejcárku pod Pražačkou od zahradních kolonií až k Ohradě. Základnou tedy byla jak Pražačka, tak i Ohrada.“
Ti co bydleli blíže k Vinohradům, využívali všechna okolní místa včetně Riegrových sadů. Ivana Patočková dále pokračuje: „Prožila jsem na Žižkově dětství v 60. letech. Bruslilo se tehdy všude, na každém politém chodníku, plácku. Dokonce u TV spojů pamatuji led a bruslení v areálu tamních tenisových kurtů. Za jedněch uhelných prázdnin pamatuji i polité fotbalové hřiště v ZŠ Na Chmelnici.“



Dnes
Tahle situace se po roce 1989 velmi změnila, jednak bylo mnoho míst využito k developerským projektům a jednak nemají školy a další instituce dostatek financí a času na to, aby pravidelně každý večer polévaly plochu pro bruslaře. Ale nebojte, připravili jsme pro vás seznam zimních stadionů v Praze, kde pořádají bruslení pro veřejnost.
A vše doplňujeme programy občanských sdružení, která pořádají akce pro děti. V současnosti se v Praze 3 využívají ta místa, kde je dostatečně zasněžená plocha. Veškeré parky a náměstí, parky s dětskými hřišti jako jsou Vítkov, Židovské pece, Na Balkáně či Pod Kapličkou. Případně kopce a svahy na sáňkování. Z těch známých a hojně navštěvovaných jsou to Parukářka, Vítkov a Rajská zahrada.
Vlastně Parukářka dodnes v zimních aktivitách kraluje a najdete zde sáňkaře, bobaře i maminy a táty na pytlích.
No a běžkaři? Těm stačí jakákoli neprotažená a neposypaná cesta, proto využívají hlavně nové cyklostezky, která začíná u Bulhara, vede tunelem pod Vítkovem a končí Na Krejcárku. Ovšem pozor, bude-li se v lednu a únoru opakovat prosincová kalamita sněhu, proč nenazout běžky a nesjet po chodníku třeba Vinohradskou třídu, a pak Václavák! Věřte, že je to velká romantika.

Nemusíte jezdit na hory, abyste si s dětmi zimu pořádně užili.

Pražské zimní stadiony
V metropoli můžete při sněhové kalamitě, ale samozřejmě nejen při ní, využít i krytých zimních stadionů. Jedním, určeným ne zrovna na bruslení, je například Curling arena Praha-Roztyly. Zde se nebudete nudit ani s dětmi, ani s přáteli. Navíc jsou akce pro veřejnost spojené i s odborným výkladem a dohledem.

Stadiony – kontakty
Zimní stadion Štvanice: www.stvanice.cz
Zimní stadion Nikolajka: 603 219 715, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Universitní sportovní klub Praha – Zimní stadion HASA: 271 747 128, Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Incheba Arena, areál Výstaviště: www.incheba.cz
Zimní stadion HC Kobra Praha: www.hckobra.cz
Zimní stadion HC Hvězda Praha: www.hokejhvezda.cz
Ice Arena Letňany: www.icearena.cz
Tesla Arena v Bubenči: www.tesla-arena.cz



Samotné bruslení nabízí v Praze osm zimních stadionů, z nichž u dvou fungují i půjčovny bruslí. Takže zabruslit si v metropoli můžete na Štvanici, ve vršovické HASE (na Folimance naproti Vršovickému nádraží), v branickém stadionu Kobra (nachází se v zatáčce ulice Vrbová, která spojuje starý Braník se sídlištěm Novodvorská), na Nikolajce v Praze 5, v zimním stadionu na Výstavišti (dnešní Incheba Arena), ve Vokovicích na stadionu Hvězda, v Ice Areně v Letňanech a Tesla Areně v Bubenči. Většina z nich je pro veřejnost otevřena hlavně o víkendu. Ve všední dny pro veřejnost fungují pouze Štvanice či HASA.

Milujete běžky? Vezměte pražské cyklostezky útokem.

Pražské lesoparky
Výhodnými místy nejen pro běžkaře jsou ale také jiné části Prahy než Žižkov, a to hlavně pražské lesoparky či cyklostezky, které jimi vedou. Většinu z nich najdete na okrajích hlavního města. Mezi nejoblíbenější patří Obora Hvězda, Divoká Šárka, Tiché údolí (vede ze Suchdola až do Roztok), Kunratický les, kde vedou trasy podél Kunratického potoka. Dále Hostivařský lesopark, kde ty nejlepší trasy vedou ve směru od Petrovic a od Jižního Města, Milíčovský háj s řadou širokých cest, Stromovka, Klánovický les, Ladronka, Strahov či trasa kopírující cyklostezku od Výtoně až do Modřan. Na všechna místa se totiž dostanete MHD a nemusíte proto řešit, zda k nim ve sněhu dojedete autem, případně, kde zaparkujete. Takže vzhůru na tramvaj, autobus nebo metro, a za chvíli vás čekají zimní radovánky jako na horách.
Ovšem lyžování je na některých místech v Praze i zakázané, například na Petříně, a je jen na toleranci policie, zda vás bude či nebude pokutovat.

Za 100 let se tolik nezměnilo… Ubylo jen míst, ale zimu si užívají všichni stejně.

Mimopražská místa
Mnoho areálů se ovšem nachází v přilehlém okolí Prahy. Zde je velmi vyhledávanou lokalitou okolí Jílového u Prahy, kam se bezpečně dostanete autobusy od stanice metra Budějovická. Ze stanice Háje se naopak dostanete na místo nad Jevanskými rybníky, kde jsou běžkaři vyhledávané trasy v polesí Voděhradských bučin.
V dosahu Pražské integrované dopravy jsou ovšem i dvě sjezdovky. První z nich je v Chotouni u Jílového a jezdí sem doprava opět z Budějovické.
Sjezdovku v délce 300 metrů tedy najdete již 20 kilometrů od metropole. Areál má k dispozici tři vleky, z nichž jeden o délce 120 metrů je určen pro děti. Mají zde i sněžná děla, aby mohli zaručit provoz v případě, že bude nedostatek sněhu. Svah je vybaven osvětlením, díky němuž je možné i večerní lyžování, a to až do 21 hodin. Areál je otevřen denně již od 9.00. Druhým místem je Šibeniční vrch kousek od Mnichovic, na němž je 200metrová sjezdovka a jeden vlek. K dispozici je zde půjčovna lyží a na místo se dostanete buď vlakem Praha – Benešov, nebo příměstským autobusem z Říčan.
Poněkud dále od Prahy, v dosahu 60 až 70 kilometrů máme další ski areály. Tím bližším je Ski areál Monínec kousek od Sedlec-Prčice. Jde o prostor alpského typu s umělým zasněžováním, kde se nachází 1200 metrů dlouhá červená sjezdovka, na jejíž vrchol vede čtyřsedačková lanová dráha. Zůstala zde zachována i původní 170 metrů dlouhá sjezdovka, dnes určená pro začátečníky.
A výhody? I tento areál je večer osvětlen. Krom toho zde vyšli vstříc i běžkařům, pro něž zde připravili 4 značené běžecké trasy, nyní prodloužené až na 75 kilometrů.



Dalším místem je areál Padák Příbram, kde najdete sjezdovku v délce 320 metrů. Vlek zde zprovoznili před 5 lety a opět jde také o uměle zasněžovaný svah. Sjezdovka má noční osvětlení, mají zde půjčovnu snowboardů a také webkameru, díky níž můžete sledovat aktuální stav při sjezdu.
A běžkaři v pražském okolí? Nejraději vyrážejí do Brd, kde jsou pro ně vhodné terény. A využívají zde hlavně značených turistických tras, takže se například po červené dostanou z Cukráku až do Jinců na Příbramsku.
Jak vidíte, nemusí být zimní vyžití v Praze 3 takovým problémem. Není třeba jezdit do Krkonoš či Alp, když si zimu užijete spolu s dětmi v dostupnosti pražské MHD.
Ostatně, připojte se na Facebooku do přátel Žižkovských listů. Najdete zde diskuzi na toto téma, kde můžete přispět tipy, kam chodíte na Žižkově za zimními sporty právě vy!

Víte, že…
– Byť jde o původní dopravní prostředek ze severských zemí, objevily se lyže v Čechách poprvé roku 1887, kdy je sem jako první dovezl propagátor sportu Josef Rössler Ořovský.
– Nejstarší nálezy bruslí jsou kostěné a datují se tisíc let před naším letopočtem. Ty nejstarší kovové se našly v Maďarsku u Balatonu, ale více se rozšířily až ve 14. století v Nizozemí a Skandinávii.
– Mnozí asi pamatujete tzv. dětské kačenky, což jsou dvouřadé zimní brusle, které se přidělávají za pomoci pásků na dětskou obuv.
– Víte, jak vznikl název sáně? Tento dopravní prostředek se totiž skládá ze dvou sanic a nástavby mezi nimi. Ovšem slovníky uvádějí dva výklady.
1. Sanice = stopa po saních ve sněhu.
2. Že je to dle podoby čelist.
– Boby se objevily poprvé koncem 19. století ve Svatém Mořici, kde si angličtí vojáci při zimních radovánkách přidali řídící mechanismus na klasické saně.



Zimní aktivity občanských sdružení v Praze 3
Centrum vzdělávání a volného času Duhové klubíčko
V loňském roce uspořádali 18. 12. jednodenní lyžařský zájezd do Herlíkovic, a to jak pro lyžaře, tak i pro snowboardisty či běžkaře. Pro rok 2011 toto centrum neplánuje na jarní prázdniny zimní lyžařský tábor. Na svých webových stránkách však doporučují Lyžařský klub Luga, který akce pro děti připravuje a Duhové klubíčko s tímto klubem spolupracovalo i v loňském roce. Lyžařský klub Luga (www.skluga.eu) využívá sjezdovku v Albrechticích v Jizerských horách. Každoročně toto centrum pořádá i bazárky oblečení, aktuální informace najdete vždy na www.skola-jirak.cz, sekce Duhové klubíčko, nebo na letáčcích v Základní škole nám. Jiřího z Poděbrad.

Rodinné a kulturní centrum Nová Trojka
„Venkovní akce nebo výlety nepřipravujeme, ale ze zajímavých akcí mohu doporučit hlavně Nedělní herny s programem a určitě i Den otevřených dveří, na který jste 14. ledna samozřejmě moc zvaní. Nedělní herny v lednu máme tematické, jedna je zaměřena na deskové hry a součástí té druhé bude autorské čtení,“ řekla k programu Kamila Matějková. Pokud tedy neholdujete zimním sportům, ale přesto chcete s dětmi strávit aktivní zimní den, můžete se zapojit 9. 1. a 16. 1. od 15.00 do 18.00 do Nedělní herny s hraním deskových her pro malé i větší děti i rodinné týmy, nebo do Nedělní herny s tématem Celé Česko čte dětem – autorské čtení spisovatelky Petry Braunové z její knihy pro děti Ema a kouzelná kniha. Aktuální program tohoto sdružení najdete na www.nova-trojka.cz.

Dům dětí a mládeže Praha 3 – Ulita
Ulita pořádá jako jedno z mála sdružení v Praze 3 dokonce dva jarní lyžařské zájezdy, a to jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé. Tábor 1 – začátečníci – je pro začínající lyžaře a snowboardisty a konat se bude na Medvědí boudě ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších. Součástí ceny tábora je doprava, ubytování, strava, práce instruktorů a pedagogů, zdravotní dozor, večerní program, ceny pro vítěze a odměny. Totéž zahrnuje i tábor 2 pro pokročilé, který se odehraje tamtéž. Podrobnosti ke kurzům naleznete na www.ulita.cz.
Základní informace k jednotlivým kurzům:
Jarní lyžařské tábory Ulita
Věk účastníků: 6 až 16 let
Termín konání: 12. 3. až 19. 3. 2011 (8.00 – 15.00)
Vybavení na akci: lyže nebo snowboard, helma
Cena: 3500 Kč
(nezahrnuje vlekovné ve výši 1500 Kč)

Rodinné centrum Paleček
Zuzana Klinková z RC Paleček nám poslala informace k Pyžamkové noci, která je spojena se Zimními radovánkami pro děti. Akce se bude organizovat v lednu a přesné datum není zatím známo. A jak to celé probíhá? Volí se z několika variant, buď se v blízkém zasněženém parku sáňkuje, bobuje a stavějí sněhuláci, nebo se zorganizuje bruslení (dle věku dětí) anebo se podnikne nějaký výlet mimo Prahu. Pyžamková noc také znamená, že se jeden den sej dou v Palečku tátové se svými dětmi (obvykle v pátek), podniknou výlet, který rodiče vymyslí, a všichni pak přespí do soboty v RC Paleček. Na únor zde také plánují zimní burzu oblečení. Všechny aktuální informace hledejte na internetových stránkách www.rcpalecek.cz.

Text: Anna Janková ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )