Na začátku dvacátých let 20. století existovala v Praze jedna větší firma, která se zabývala potahováním stínidel na lampy. K základní dovednosti každé hospodyně totiž tehdy patřilo i to, že si uměla lampu opravit sama. Dnes se však tato činnost téměř vytratila a najdete jen jednu firmu, která opravuje jak látkové, tak tzv. pergamenové širmy.
„Je několik firem, které se zabývají opravou a výrobou textilních stínidel, a potom také firmy, které se specializují pouze na papírová stínítka, ale jen já dělám oboje. Jde o velice náročnou, a především zcela odlišnou práci, která v sobě skrývá několik profesí. Při práci s pergamenem si připadám spíše jako klempíř, papír je totiž neuvěřitelně nepoddajný,“ hodnotí s úsměvem přednosti i úskalí svého povolání Reneé Turková.
Od bytového designu a loutek ke stínidlům
„Tuhle profesi dělám už víc než deset let. Předtím jsem se věnovala bytovému designu, a především práci v divadlech i s loutkami. Teď už opravuji pouze stínidla, ráda přijímám ta zpočátku elektrifikace, na kterých je krásné řemeslo, ale z ekonomického důvodu beru k opravě i věci podstatně mladší, které už se vyráběly ve velkém v továrnách. Nemám je příliš ráda, opakují většinou stejné tvary, stejné typy, už jen pohledem zjistím, jak to udělat, nemusím nad tím přemýšlet, to je docela otrava. Nejlepší je, když je každý cylindr jiný, musím zvolit nejen vhodný materiál, ale i způsob potažení,“ říká Reneé Turková. „Chodí ke mně dvě skupinky lidí. Ti, kteří dovedou ocenit poctivou ruční práci, kvalitní lampy tvořily nedílnou součást jejich domova stejně jako hodnotný nábytek, sklo či porcelán, a potom starožitníci a jim podobní, kteří by byli rádi, kdybych jim za tu práci ještě zaplatila,“ s ironií prozrazuje paní Turková a dodává: „Restauruji i stínidla určená na zámky, které jsou v soukromých rukou, a dělala jsem stínidla také pro Pražský hrad.“
Krásná, ale těžká profese
„Vlastně se ani nedivím, že u téhle práce moc lidí nevydrží, je totiž velmi náročná na fyzičku, zvlášť když pracuji s látkami a musím je všelijak natahovat a šponovat, to dostávají ruce hodně zabrat. Tahle profese vyžaduje také spoustu trpělivosti a času, který nemůže být nikdy dostatečně finančně ohodnocen,“ naznačuje Reneé Turková. „Přichází ke mně lidé, kteří mívají nejrůznější požadavky. Přinesou původní podstavec starožitné lampy, ze které se postupem času ztratilo stínidlo. Já pak musím navrhnout slušivý širm, což znamená, že nejde jen o tvar a sílu drátěné konstrukce, ale i bezpečné uchycení na podstavec a v neposlední řadě materiál a ozdobné prvky. Zákazníky neodmítám, snažím se přizpůsobit jejich přání míře svých schopností i technických možností, jen jednou se mi stalo, že jsme se neshodli na způsobu provedení a musela jsem odmítnout. 
Nejkurioznější byla zakázka pro jednu pražskou hospodu, kam jsem dělala cylindr, který měl průměr přes dva metry, vypadal jak mlýnské kolo. Tehdy musel manžel odjet na chatu, aby se mi doma nepletl, při natahování látky jsem skoro musela proskakovat oknem, ale zvládla jsem to,“ směje se šikovná živnostnice. „Nejvíc zákazníků přichází samozřejmě z Prahy, hlavně z Vinohrad a Žižkova, ale ozývají se mi lidé i z Brna, Ostravy nebo Plzně, což se dá řešit poštou,“ shrnuje Reneé.
Na Žižkově je dobře
„Narodila jsem se na Praze 2, ale na Žižkov jsem chodila do školy a bydlím tady už skoro dvacet let. Líbí se mi tady moc. Dopravní dostupnost je výborná, metrem i tramvají jste v centru za pár minut. Oproti centru je tady ale mnohem více dýchatelno. Jsem spokojená i s úrovní služeb, je tu spousta malých obchůdků, a to, co člověk potřebuje k životu, to tady je. Řekla bych, že Žižkov je pohodlné místo pro život,“ pochvaluje si bydlení na Žižkově Reneé Turková a pokračuje: „Nejraději mám ale Olšanské hřbitovy, a to tak, že když mám jít někam dolů na Žižkov, tak nejdu po ulici, ale tou nejstarší částí hřbitova. Je tam spousta zeleně, klid, kolem promlouvá historie.“ „Obecně se Žižkov mění k lepšímu, hodně prokouknul. Jediným bolavým místem Žižkova je podle mě to, že nemá dobrou spádovou nemocnici,“ svěřuje se paní Turková a zamýšlí se dále: „Žižkovu dává jeho osobitý ráz a kouzlo především jeho zvláštní členitost, reliéf s výdutěmi kopečků, které jsou všechny zelené.“ „V poslední době mi ale největší radost udělaly farmářské trhy. Je to skvělý nápad, věc, která se skutečně povedla, tak doufejme, že se udrží, já osobně tam chodím speciálně pro velké dalamánky,“ optimisticky zakončuje Reneé Turková.
Kontakt:
Reneé Turková | Dekor praktik
Vinohradská 156, Praha 3
Tel.: 723 465 600, 271 732 487
Web: www.dekorpraktik.cz
E-mail:
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
