Ve sběru a přípravě hub patří Češi k nejlepším na světě. Velkou zásluhu na vzniku tohoto fenoménu má zajisté RNDr. František Smotlacha, jež se stal nestorem české mykologie, pořádal houbařské výstavy, jezdil po nejrůznějších mykologických kongresech, sympoziích, ale především po vlastech českých, kde prováděl mezi lidmi významnou osvětovou činnost a popularizaci mykologie. Význačným členem České mykologické společnosti je v současné době žižkovský rodák, Ing. Jiří Baier.
„Jako kluci jsme chodili do Žižkovského lesa, tam roste 200-300 druhů hub, hřiby, píchavky, ale i ucho jidášovo, které moc lidí nezná a nesbírá, tady ho rostou kvanta. Když jsme dostali chuť na bramboračku, tak nás maminka vysílala na Židovské pece nebo na Rajskou zahradu, tam taky houby byly,“ vzpomíná na dětství prožité na Žižkově Jiří Baier. „Když bylo potřeba nasbírat více druhů hub na sušení, tak jsme jezdili na Český kras, tam jsou ještě teď takové panenské lesy plné hub, navíc je tam několik rybníků, takže i když je sucho, tak tam houby jsou k nalezení vždycky,“ uvádí pan Baier.
Žižkov, spolužáci a houby
„Teď bydlím v Libuši, ale na Žižkově mám byt po rodičích, který stále udržuji. 
Na Žižkově jsem studoval, mám tam hodně spolužáků z obecné a ze střední školy, spoustu známých, se kterými se pravidelně alespoň jednou do roka scházíme, rád se tam vracím. Už je nám ale přece jenom přes
Houby jako povolání i koníček
„S houbami jsem koketoval už od mládí, tatínek mě pořád vodil po lese a já houby sbírám v podstatě od čtyř let. Chtěl jsem je i studovat, ale bratranec mě přesvědčil, abych napřed vystudoval chemii a ty houby si dodělal při tom a nechal si je jako koníček, až mě už chemie nebude živit. 
Hodně se věnuju popularizaci hub,“ mluví o své houbové vášni Ing. Baier a dodává: „Nejraději mám hvězdovky ze skupiny gasteromycétů, které už dlouhá léta fotografuji, ta skupina čítá 2000 druhů a já jich znám tak 500. Tyhle houby jsou nejkrásnější, když se právě otevřou. Mě se jednou za těch 20 let, co je fotím, podařilo zachytit hvězdovku čerstvě rozevřenou, bylo to ale nesmírně časově náročné, na tom místě jsem byl snad stokrát, ale výsledek stál za to, ta houbička je na okrajích chlupatoučká a hraje nejrůznějšími barvami. Tuhle skupinu hub určuji i pro Evropu, mám dost bohaté sbírky a jsem schopný zaslané vzorky pojmenovat, i když u nás hvězdovky rostou třikrát více než jinde ve světě.“ Na přemíru volného času nebo snad nudu si Jiří Baier rozhodně stěžovat nemůže, když zrovna nesbírá houby na přípravu nějakého výtečného pokrmu či k uskladnění na zimu nebo nefotografuje, věnuje se tvorbě další knihy o houbách: „Ta další, kterou teď s kolegou dáváme dohromady, bude o léčivých houbách, druhů těchto hub je asi 80. Je psaná populárně naučnou formou, u každé houby je popsáno, k čemu je dobrá, jaké neduhy léčí a potom recepty na jejich přípravu.“
Recept
Jihočeská kulajda ze mlejna (podle Ing. Jany Štojdlové)
2 l vody, 6 středně velkých brambor, 2 bobkové listy, 8 kuliček nového koření a 8 zrnek černého pepře, špetka kmínu, 2 menší cibule, 1 třetinová sklenička houbového polotovaru, 1 smetana na šlehání, 2 vrchovaté lžíce hladké mouky, 500 ml mléka, 4 až 5 celých vajec podle velikosti, bohatá kytička čerstvého kopru, 4 lžíce octa, sůl podle chuti.
Oloupané brambory nakrájejte na větší kostky a dejte do hrnce se studenou vodou. Přidejte oloupané cibule a veškeré koření a houby i se sladkokyselým nálevem (do kulajdy jsou takto připravené houby lepší než čerstvé, zvlášť v zimě). Vše přiveďte k varu a asi 20 minut vařte. Když jsou brambory měkké, rozkvedlejte ve smetaně hladkou mouku, dolijte mlékem a za stálého míchání vše nalijte do polévky a provařte. Cibulku a koření v hrnci ponechte. V další fázi do polévky postupně rozkvedlejte všechna vejce. Kulajdu pak ještě 5 minut vařte, aby se vejce dobře srazila, a odstavte ji. Nakonec do polévky vmíchejte nahrubo nasekanou kytici kopru a dochuťte ji octem a solí. Podávejte s tmavým chlebem.
Ing. Jiří Baier (*1937)
Je dlouholetým členem České mykologické společnosti, v níž dlouhá léta zastával funkci místopředsedy. Vystudoval chemii a založil laboratoř pro určování dřevokazných hub, plísní a hmyzu. Stále je vyhledávaným soudním znalcem se specializací na dřevokazné houby. Je významným specialistou v oboru fotografování hub. Podílel se na přípravě mnoho houbařských atlasů a houbových kuchařek.
